Německo se pře o výši mezd

12.01.2000 | ,
MAKRODATA A EU


Odbory ustoupily od požadavku, aby zaměstnanci mohli do důchodu již v 60 letech

Odbory ustoupily od požadavku, aby zaměstnanci mohli do důchodu již v 60 letech

Experti míní, že s předčasným odchodem do důchodu se promarní i hodně cenného know-how. Životní poznatky mohou starší odborníci předat nástupcům jen při práci. Po mnohaměsíčním dohadování se zaměstnavatelům, odborářům a spolkové vládě podařilo dosáhnout průlomu v přípravě Spojenectví pro práci. Bylo to možné díky kompromisu, při kterém se v neděli opustil požadavek odborů, aby bylo možné odcházet do důchodu již v 60 namísto v 65 letech jako dosud. Základní ústupek odborářů spočívá v tom, že přijali zásadu, podle níž se okamžik odchodu zaměstnanců z aktivního života bude určovat odlišně podle odvětví a podmínek jednotlivých podniků, na jejichž úrovni s

e přijmou příslušná pravidla. Odboráři slíbili, že se při jednání o mzdových tarifech pro rok 2000 budou soustřeďovat nejen na zvyšování platů, ale i na zájmy politiky zaměstnanosti.

Růst mezd se má napříště orientovat de facto jen podle růstu produktivity práce, a nikoli jako dosud podle míry zvyšování cen. Počátek týdne však ukázal, že účastníci jednání sociálních partnerů si vykládají dosažený kompromis po svém. Zaměstnavatelé kladou důraz na to, aby se odbory dlouhodobě chovaly umírněně ve mzdových pož

adavcích. Naproti tomu šéf IG Metall Klaus Zwickel tvrdí, že jeho odvětvový svaz půjde do tarifních jednání s tím, aby se do důchodu mohlo už v 60 letech za podmínky, že daný zaměstnanec odpracoval nejméně 35 roků, během nichž platil pojištění. Financování takového předčasného odchodu do důchodu by se mělo zajistit napůl z prostředků zaměstnavatelů a zaměstnanců. To odmítl jeho protějšek, prezident svazu zaměstnavatelů Gesamtmetall Werner Stumpfe, když požadoval nejméně tříletá ujednání o mzdách.

Požadavky odborářů na zvýšení mezd o více než čtyři procenta označil za "neodpovědné" prezident Spolkového svazu průmyslu (BDI) Hans-Olaf Henkel s tím, že by to bylo v rozporu s duchem nedělních ujednání pod patronací spolkového kancléře Gerharda Schrödera (

SPD). Henkel argumentoval tím, že v Nizozemsku souhlasili odboráři mnoho let po sobě jdoucích s tím, že zvyšování mezd bude dokonce nižší než přírůstek produktivity práce v daném roce. To způsobilo podle jeho slov, že Nizozemsko má nyní jen čtyřprocentní nezaměstnanost, zatímco v Německu se pohybuje kolem 10 procent.

Podle dobrozdání předních ekonomických ústavů se dá roku 2000 v Německu čekat maximální přírůstek produktivity práce ve výši tři procenta, zatímco odbory chtějí přidat 4,5 procenta na mzdách, neboť do svých požadavků zahrnují také očekávanou inflaci. To vše je ve zřejmém nesouladu s tím, co se po neděli v Berlíně prezentovalo jako průlom ve Spojenectví pro práci. Vědci, zabývající se výzkumem pracovních vztahů, jako například Manfred Schweres,

profesor na Hannoverské univerzitě, varují na stránkách listu Handelsblatt i před tím, že předčasné odchody do důchodu povedou na úrovni podniků ke ztrátám know-how. "Od kolegů, kterým je více než 55 let, se totiž mladší spoluzaměstnanci dovědí při zvyšování kvalifikace obvykle nejvíce," upozornil profesor a dodal, že se tím ohrožuje zvláště odborný růst inženýrů. Navíc se podle něho u mladších lidí s vyhlídkou na relativně brzký odchod do penze snižuje motivace, aby sami zvyšovali svou kvalifikaci, což se projevuje v tom, že už lidé mezi 40 a 50 lety odmítají náročné přeškolování, které je však pro podnik nezbytné.

Kancléř Schröder sice hovoří o tom, že díky Spojenectví pro práci bude možné zajistit v dohledné době práci až pro 200 000 nezaměstnaných. Expert CDU Hermann Kues ale zastává názor, že půjde jen o "hru s nulami", neboť i při vzniku statisíců nových příležitostí jich zas jiné statisíce zaniknou.

Zdroj: HN z 12. 1. 2000

Autor článku

Články ze sekce: MAKRODATA A EU