Práce a podnikání v EU

Téma tohoto týdne: Život v EU

Naším vstupem do EU se mnoha z nás otevře cesta k možnosti pracovat v zahraničí. A to se týká nejen zaměstnanců, ale také podnikatelů.

Osoby samostatně výdělečně činné
Živnostníci z ČR budou moci po vstupu do EU využívat jedné ze základních svobod jednotného evropského trhu:  volný pohyb služeb. To jim umožní dočasně provozovat svou činnost v jiném členském státě, kde je služba poskytována, a to za stejných podmínek, jaké tento stát ukládá svým vlastním příslušníkům. Toto budou moci využívat drobní živnostníci s tím, že tuto výdělečnou činnost budou vykazovat a danit v ČR. 
V rámci volného pohybu osob může působit česká osoba podnikající na živnostenský list i v jiných zemích EU. Pokud se tedy bude chtít živnostník z ČR usadit v jiném členském státě a svou živnost tam zaregistrovat, bude již muset získat příslušné povolení k vykonávání této živnosti od úřadů dané země, tj. musí  splňovat požadavky konkrétní země na vykonávání dané profese.

Práce v EU aneb přechodné období
EU a ČR se v rámci přístupových jednání dohodly na přechodném období pro volný pohyb pracovníků. Ve státech, které toto přechodné období uplatní, budou moci čeští občané pracovat jako dosud jen na základě pracovního povolení. Základní přechodné období je stanoveno na dva roky, přičemž toto přechodné období členské státy vůbec využít nemusí a kdykoliv mohou svůj trh práce pro české pracovníky více otevřít.
Německo, Rakousko, Belgii a Finsko se vyjádřily, že zamýšlejí využít národní režim k ochraně svého pracovního trhu. Tyto země již nyní praktikují velmi liberální režim pro udělování pracovních povolení vůči ČR, který nemůže být v budoucnu zpřísněn. Přechodné období na volný pohyb pracovních sil  uplatní také Francie, Lucembursko, Španělsko, Řecko a Portugalsko.

Naopak šest členských států se oproti tomu předběžně vyjádřilo, že přechodné období vůči novým členským zemím zavádět nebude.Volný přístup na trh práce,  tj. možnost po 1.5. 2004 odjet a pracovat tam bez jakýchkoli problémů umožňují zatím pouze Velkou Británii a Irsko. Podobný mechanismus hodlá použít i Dánsko, a pokud bude v dubnu 2004 schválen v dánském parlamentu příslušný zákon, budou občané ČR moci i v této členské zemi pracovat bez pracovního povolení (bude ale muset jít o zaměstnání na plný úvazek a zaměstnavatel bude povinen plnit mzdové předpisy). V Nizozemsku a ve Švédsku sice občané ČR budou muset žádat o pracovní povolení, avšak tato budou vydávána pouze pro kontrolní a monitorovací účely. Posledním státem zůstává Itálie, která přes původní příslib zavede přechodné období. Dosud není zcela jasné, za jakých podmínek budou moci občané ČR pracovní povolení získat.

Změny nastanou k 1.květnu 2006. Před tímto datem připraví Evropská komise zprávu o přechodných obdobích a každý stávající členský stát na základě této zprávy bude muset před 30.dubnem 2006 oznámit Evropské komisi, zda hodlá i nadále používat národní opatření. Národní opatření může stávající členský stát ponechat v platnosti nejdéle další tři roky (tedy do 30.dubna 2009). Pokud i po tomto datu budou vážné problémy přetrvávat, pak výjimečně je možno přechodné období prodloužit o nejvíce dva roky. Nejpozději k 1.květnu 2011 tedy bude mezi celou EU-25 volný pohyb osob.

Placení pojistného
V Evropské unii platí zásada, že se zdravotní a sociální pojištění platí v zemi, kde občan vykonává pracovní činnost. To platí stejně pro zaměstnané i samostatně výdělečně činné osoby. Pokud přestane občan pracovat v jednom členském státě a začne pracovat v jiném, začnou se na něj vztahovat právní předpisy nové země, kde je ekonomicky aktivní. Nezáleží na tom, zda se do nové země pracovní činnosti přestěhuje či nikoli.

Zdroj: Euroskop