Berlín chce reformu daní do léta

13.01.2000 | ,
MAKRODATA A EU


Nižší zdanění v Německu by mělo pomoci růstu, který loni dosáhl jen 1,4 procenta

Nižší zdanění v Německu by mělo pomoci růstu, který loni dosáhl jen 1,4 procenta

Statistické údaje o vývoji hospodářství za loňský rok nepřekvapily, naopak udivuje snaha německé vlády o urychlené přijetí velké daňové reformy. Spolkový ministr financí Hans Eichel je nejen politikem, který stojí u zrodu velké daňové reformy, ale i mužem, který překypuje úsilím a optimismem, že bude co nejrychleji prosazena do života. Eichel předpokládá, že v úterý předložený dvousetstránkový vládní návrh bude poslanci Spolkového sněmu i Rady přijat do června, čímž by vstoupil v platnost od 1. ledna 2001. Zásadní změny by tak postupně proběhly během příštích let až do roku 2005.

Daňová reforma se opírá o několik podstatných změn, k nimž patří především snížení daní z příjmů, u dolních tarifů z dnešních 22,9 procenta na 15 procent v roce 2005 a u horní sazby z 51 procent na 45 procent. Zvýší se přitom základní zdanitelná sazba. Podnikové daně mají postupně poklesnout na 25 pr

ocent. Počítá se se zrušením daně z kapitálového zisku, kterou musí akciové společnosti odvádět také při prodeji akcií jiných německých firem. Investiční fondy budou od roku 2001 zdaňovány podobně jako investiční společnosti a banky. O polovinu se sníží zdanění příjmů z dividend akcionářů, dosahující 25 procent. Drobní podnikatelé dostanou možnost si vybrat, zda budou své zisky zdaňovat podnikovou daní nebo běžnou daní z příjmů. Investiční fondy budou od roku 2001 zdaňovány podobně jako investiční společnosti a banky, čímž padají poněkud nevýhodné zvláštnosti pro asi 30 procent z 2,6 miliónu podnikatelů.

Ulehčení daňové zátěže má povzbudit investice německých podnikatelů směrem k modernizaci a restrukturalizaci a také ke zvýšení počtu pracovních příležitostí a stlačení nezaměstnanosti, přesahující nyní deset procent. Druhým cílem daňové reformy je odblokovat a finančně ulehčit vlnu domácích fúzí a nakonec posílit pozice německých firem v mezinárodním srovnání, neboť nominální daňová zátěž byla dosud na jedné

z nejvyšších úrovní v západní Evropě.

Přestože se vládní návrh nevyhnul kritice, například kvůli nedostatečnému zjednodušení systému odvodu daní, rudo-zelená koalice sociálních demokratů a Zelených se s konzervativní opozicí shoduje v jednom: stát musí občanům a firmám poskytnout takový prostor pro podnikání, aby Německo mohlo udržet nadcházející vlnu konjunktury. Podle odhadů by totiž růst hrubého domácího produktu měl v letošním roce dosáhnout 2,5 až 3,0 procenta a prognózy nevylučují optimistický vývoj

i v dalším období. Došlo by tím k pozvolnému odchodu fáze dramatických problémů 90. let, které se podepsaly na pomalejším hospodářském růstu. Jak včera potvrdil spolkový statistický úřad, hrubý domácí produkt Německa za rok 1999 stoupl o pouhých 1,4 procenta. Jeho růst se tak zpomalil oproti roku 1998, kdy jeho tempo činilo 2,2 procenta. Loňský růst je ale téměř srovnatelný s výsledkem z roku 1997, kdy se HDP zvýšil o 1,5 procenta. Zveřejněné údaje o ekonomické bilanci této největší evropské ekonomiky byly však v souladu s očekáváním ekonomů, kteří počítali s 1,5procentním růstem a stanovili pro růst hrubého domácího produktu rozpětí od 1,4 do 1,6 procenta.

Oproti roku 1998 mírně klesla soukromá spotřeba, která se zvýšila jen o dvě procenta. Podle slov prezidenta spolkového statistického úřadu Johanna Hahlena tento údaj odpovídá horní hranici rozpětí, které bylo zaznamenáno v průběhu let 1991 až 1998. Mírné zpomalení růstu zaznamenala veřejná spotřeba. Kapitálové investice v uplynulém roce vzrostly méně výr

azněji o 5,1 procenta.

Zdroj: HN z 13. 1. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU