Žebříček nejsvobodnějších ekonomik světa vedou Hongkong a Singapur

13.01.2000 | ,
MAKRODATA A EU


Žebříček nejsvobodnějších ekonomik světa vedou Hongkong a Singapur

V končícím desetiletí ve světě přibylo hospodářské svobody. Rozdíly js

ou však stále velmi markantní. Míra hospodářské svobody jde ruku v ruce s celkovým rozvojem té které země, s blahobytem a civilizační úrovní dané společnosti. V 90. letech si svět z tohoto hlediska výrazně polepšil a vůbec nejlépe si prý vedou Hongkong a Singapur, které společně, rovným dílem bodů zaujaly první místo v žebříčku nejsvobodnějších ekonomik světa. Získaly 9,4 z deseti možných bodů.

Výsledky zprávy nazvané Economic Freedom of the World 2000 představil na konferenci v Hongkongu The Fraser Institute, nezávislá výzkumná instituce působící již od roku 1974 ve Vancouveru. Rating hospodářské svobody sestavila ve spolupráci s americkým Cato Institute a jinými nezávislými hospodářskými centry.

Česká republika se mezi celkem 123 zeměmi světa umístila na 51. příčce se 7,1 bodu, kousek za Maďarskem, ale před Slovenskem, Polskem a jinými reformními státy. Od poloviny 90. let ovšem liberalizace v Česku - podle autorů doprovodného komentáře - stagnuje.

Průzkum vychází z údajů za léta 1997 a 1998 a v obecnější rovině hodnotí vlastně celé končící desetiletí. "Naše výsledky dokládají, jak významnou roli má ekonomická svoboda pro dosažení blahobytu," komentoval zprávu při jejím zveřejnění Richard Wong, ředitel Hongkongského centra pro hospodářský výzkum. Mimochodem, právě špičkové umístění Hongkongu má značnou výmluvnost. Jak

konstatoval ředitel The Fraser Institute Michael Walker, "přechod pod čínskou správu 1. července 1997 Hongkongu z tohoto hlediska neuškodil, i když proti původnímu ratingu zlomeček bodu ztratil, zůstává nadále hospodářsky nejliberálnějším územím na světě".

V klasifikaci jednotlivých států autoři použili speciální index ekonomické svobody, sestavený Miltonem Friedmanem, známým ekonomem a laureátem Nobelovy ceny. Ten přihlíží k takovým kategoriím, jako je rozměr státní správy, struktura ekonomiky z hlediska podílu soukromého sektoru, měnová politika, cenová stabilita, liberálnost zahraniční výměny, devizového hospodářství, kapitálového trhu aj.

Zdroj: HN z 13. 1. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU