Češi nejsou s bankami spokojeni

28.04.2004 | , Finance.cz
ÚČTY A SPOŘENÍ


Banky ve většině zemí Evropy se mohou těšit ze spokojenosti svých klientů. V České republice tomu tak bohužel není. Pouze třetina Čechů totiž souhlastí s tím, že české bankovnictví je dobré a  že jsou se současným bankovním systémem spokojeni.

Jaký je stav bankovnictví v jednotlivých evropských státech? Jsou klienti bank spokojeni s jejich službami? Co hraje největší roli při výběru banky a co vede zákazníky k tomu, aby banku změnili? Jaká je situace občanů ČR ve srovnání s ostatními zeměmi? Jsou klienti připraveni na jednotný trh? Tak právě na tyto a další otázky hledala v únoru odpověď agentura YouGov. Pro společnost KPMG provedla on-line průzkum mezi 2360 klienty bank v deseti evropských zemích (Česká republika, Francie, Německo, Itálie, Nizozemí, Polsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie).

Jak jsou klienti spokojeni s bankovnictvím ve svých zemích?

Z provedeného průzkumu vyplývá, že situace pro zahraniční banky, které chtějí vstoupit na český trh bude jednodušší než v ostatních zenmích západní Evropy. Pouze 34 % Čechů totiž souhlasí s tím, že bankovnictví v České republice je dobré a že jeho současný systém je vyhovující. Zároveň více než dvě třetiny Čechů připoustilo, že by po otevření trhu klidně zvažovali nákup bankovních produktů od zahraničních bank. Chtějí, aby se domácí bankovní trh zahraničním bankám více otevřel.

Bankovnictví v mé zemi je dobré a jsem spokojen s bankovním systémem

 

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že ve všech deseti zemích je s bankovnictvím ve své zemi spokojeno 57 % klientů. Česká rpeublika je tedy hluboko pod průměrem – zde je s bankovnictvím spokojeno jen 34 %, stejně tak i v polsku. Vůbec nejhůř dopadl průzkum v Itálii, kde je spokojeno pouze mizivých 14 %. Na druhou stranu celých 87 % dotázaných v Holansku je s bankovím systémem spokojeno. Podobně je na tom i Švýcarsko či Velká Británie. Obecně se tedy výsledky dají shrnout tak, že více nespokojeni jsou s bankovními službami klienti ze zemí jižní a východní Evropy.

A co vstup zahraničních bank na domácí trh?

Velká část českých klientů by uvítalala větší konkurenci a další vstup zahraničních bank na domácí trh. I když upoutat pozornost českých klientů může být pro mě poměrně náročné a nákladné. Banky budou muset vynaložit značné úsilí, pokud budou chtít využít výhod jednotného trhu s finančními službami.

Mezi jednotlivými evropskými zeměmi však i v tomto směru panují značné rozdíly. Spotřebitelné v severní a střední Evropě se obecně staví proti využívání služeb zahraničních bank. To platí zejména pro Velkou Británii, kde pouze 38 % klientů podporuje vytvoření jednotného trhu (přičemž celkový průměr činí 68 %), a Nizozemí, kde 71 % uvedlo, že dává přednost domácím bankám před zahraničními.

Naopak jihoevropské a východoevropské země jsou v tomto ohledu otevřenější. Ve Španělsku, Itálii, Polsku a České republice by 80 % spotřebitelů podpořilo vytvoření jednotného finančního trhu a velké procento lidí zde také souhlasí s výrokem, že „bankovnictví v souvislosti s otevřením se zahraničním bankám potřebuje změnu“.

Jsou klienti spokojeni se svou bankou?

Banky ve většině zemí mohou být povzbuzeny vysokou úrovní spokojenosti zákazníků - 78 % spotřebitelů souhlasilo s výrokem, že „Moje banka mi poskytuje dobré služby a jsem velmi rád, že s ní spolupracuji“. Úroveň spokojenosti byla nejvyšší v Nizozemí (86 %) a dále ve Švýcarsku, v Německu a ve Švédsku. Nejméně spokojeni byli Italové, kde s tímto výrokem souhlasilo pouze 56 % respondentů. Není proto náhoda, že zájem o větší spolupráci se zahraničními bankami byl v Itálii vysoký.

Výsledek pro Českou republiku je poněkud překvapivý vzhledem k neustále se množícím stížnostem na vysoké poplatky a problémy při pokytování služeb. Spokojeno se svou bankou je totiž celých 76 % dotazovaných.

Banka mi poskytuje dobré služby, jsem s ní velmi spokojen

 

Rovněž úroveň věrnosti byla ve sledovaných zemích vysoká. Polovina klientů využívá služeb své hlavní banky deset nebo více let. 15 % spotřebitelů však uvažuje o tom, že v příštím roce svoji hlavní banku změní, přičemž nejvyšší procento bylo zaznamenáno v Itálii - 29 %, dále 25 % v Polsku a 20 % ve Francii.

Zdroj: KPMG

Autor článku

Renata Pražáková  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: ÚČTY A SPOŘENÍ