Evropské peníze - máme na ně nárok?

Jedním z hlavních principů regionální politiky Evropské unie je podpora ekonomicky slabších států, snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony a posilování ekonomické a sociální soudržnosti všech členských zemí EU. K dispozici k tomu má množství nástrojů, které jsou otevřené krajům, obcím, podnikatelům, neziskovým organizacím a celé řadě dalších subjektů. Příjem nemalých částek z evropských fondů je však podmíněn dostatečným počtem kvalitně zpracovaných projektů.

Česká republika měla možnost čerpat prostředky na nejrůznější projekty již před vstupem do EU z tzv. předstupních nástrojů. Mezi ně patří například ISPA, fond Phare či program SAPARD. Po vstupu ČR do EU činnost předvstupních nástrojů skončila a v současné době pouze dobíhají. Avšak výše podpor z těchto předstupních nástrojů nedosahovala takového objemu, jaký může být pro Českou republiku k dispozici nyní, jako pro řádného člena EU. V letech 2004 – 2006 tak bude moci ČR souhrnně získat z pomoci EU přes dvě a půl miliardy eur.

Podívejme se nyní podrobněji, jaké prostředky a v jaké výši poplynou ze strany EU do České republiky v období 2004-2006 podle jednotlivých oblastí podpory (v mil. eur)

Pramen: Evropská komise

Největší množství finančních prostředků by do ČR mělo plynout prostřednictvím strukturálních fondů (viz tabulka).

Co ty strukturální fondy jsou a na co je možné prostředky získat?

Evropská unie v rámci své hospodářské a sociální politiky podporuje rozvoj těch regionů, jejichž úroveň nedosahuje v daných kritériích určitý evropský standard. Ochrana životního prostřední, snížení nezaměstnanosti, rozvoj lidských zdrojů, zlepšení infrastruktury či restrukturalizace průmyslu patří mezi její základní cíle, které se Evropská komise snaží uvádět v život právě prostřednictvím strukturálních fondů.

Jaké Strukturální fondy má EU k dispozici?
K dosažení svých cílů používá v současné době Evropská unie čtyři Strukturální fondy, z nich financuje projekty, které dané cíle naplňují:

1. Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) – z jeho zdrojů jsou financovány projekty v regionech spadajících do cílů 1 a 2.
2. Evropský sociální fond (ESF) – je hlavním nástrojem sociální politiky a zaměstnanosti EU. Zaměřen na nezaměstnanou mládež, dlouhodobé nezaměstnané a sociálně znevýhodněné skupiny a ženy v rámci všech tří cílů. 
3. Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství (EAGGF) – učen pro rozvoj venkovských oblastí v rámci cíle 1.
4. Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG) – za účelem zajištění financování rozvoje přímořských regionů i rybářského odvětví.

Česká republika bude s největší pravděpodobností využívat zejména Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF). Prostředky ze Strukturálních fondů budou tvořit zhruba 2/3 celkové pomoci z evropského společenství. ERDF financuje méně rozvinuté regiony, výrobní investice, infrastrukturu, rozvoj malého a středního podnikání, investice do vzdělání, výzkumu a životního prostředí. Mezi oblasti podporované Evropským sociálním fondem patří podpora zaměstnanosti (rekvalifikace) vzdělávacích systémů a tvorba nových pracovních míst.

Prostředky z EU lze čerpat na konkrétní projekty, které budou odpovídat cílům, jež na roky 2004 - 2006 stanovuje Národní rozvojový plán. Princip a filozofie pomoci z fondů EU je stejný jako principy projektů, které jednotlivé subjekty podávaly v rámci tzv. předvstupní pomoci v rámci programů PHARE, ISPA či SAPARD.

Odkud můžeme získat další prostředky?

Další prostředky budeme čerpat také z Fondu soudržnosti, který je určen na podporu velkých projektů v oblasti životního prostředí a dopravy,(transevropských dopravních sítí) a možnost čerpat z tohoto fondu mají státy, jejichž HDP je nižší než 90 % průměru EU. Tuto podmínku Česká republika splňuje (momentálně představuje její HDP na obyvatele asi 61 % průměru EU). Jeho prostřednictvím můžeme získat až 830 milionů EUR.

Více informací o tom, jak se pomoc ze strukturálních fondů realizuje, co je to Kohezní fond a z jakých dalších zdrojů mohou plynout prostředky z EU do České republiky si můžete přečíst na našich nových stránkách. Na stránkách eu.finance.cz se dozvíte vše, co jste kdy chtěli vědět o Evropské unii a dokonce i to, co jste ani netušili.

Jak vstup do EU pomohl dřívějším nováčkům?

V letech 1987 až 1997 vzrostl v nejchudších regionech EU, ve kterých žije 10% obyvatel Unie, HDP na jednoho obyvatele z 54,2% průměru EU na 61,1%.

V členských státech s nejnižší prosperitou (Řecku, Portugalsku, Irsku a Španělsku) vzrostla průměrná hodnota HDP na jednoho obyvatele ze 67,7% v roce 1988 na 78,8% v roce 1998.

Příspěvek fondů EU k růstu v letech 1989 - 1999 v regionech, kde HDP na obyvatele nedosahuje 75% průměru EU (do této skupiny budou po vstupu ČR do EU spadat všechny regiony ČR s výjimkou Prahy), činil 0,5% ročně. Kumulativní efekt fondů EU v jednotlivých regionech zvýšil HDP v Řecku, Portugalsku a Irsku přibližně o 10% a ve Španělsku o více než 4%. Hospodářská konvergence v těchto zemích by nejméně z jedné třetiny vůbec nenastala, kdyby se na ní nepodílely strukturální fondy EU.

Co se týká rozvoje zaměstnanosti, pak v letech 1989 - 1999 bylo v regionech, kam směřovala pomoc ze strukturálních fondů, zachována nebo nově vytvořeno přibližně 2,2 milionu pracovních míst.

Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz