Co přinese a nepřinese studentům novela vysokoškolského zákona

15.09.2014 | , Studentskefinance.cz
STUDENT


Na začátku září představilo ministerstvo školství veřejnosti novelu vysokoškolského zákona. A přestože už upustilo od zavádění školného a snižování podílu studentů v akademických senátech, vliv na studenty, uchazeče o studium, ale i absolventy mít rozhodně bude. Takže jakých změn ve vysokém školství se dočkáme?

Po letech diskuzí nad reformou vysokoškolského vzdělávání a snaze ministrů školství dohodnout se s reprezentací vysokých škol na zásadní novele vysokoškolského zákona, převzal ministr Chládek štafetu a přiblížil se cíli dál než kterýkoli jiný ministr. Upustil při tom od problematických návrhů, které prosazoval jeden z jeho předchůdců – Josef Dobeš. Novela tedy již nečelí masivnímu odmítnutí ze strany veřejnosti a Chládka pravděpodobně nečekají studentské demonstrace po celé republice jako v roce 2012 Dobeše.

Ale i když ministerstvo tvrdí, že zástupci vysokých škol celkové znění novely uvítali, nemá Chládek ani zdaleka vyhráno. Návrh nyní musí projít legislativním procesem a bezproblémové to nebude. Přesto již nyní přinášíme přehled novinek, které se od příštího akademického roku dotknou studentů a absolventů vysokých škol.

Odebírání titulů půjde i roky zpětně

Takzvané přezkumné řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce umožní, aby vám byl odebrán titul. Pokud se bude jednat o titul bakalářský a vy v době odebrání budete studovat navazující studium, budete z něj automaticky vyloučeni. Jedinou útěchou pak bude teoretická možnost, že vám rektor povolí znovu zápis do bakalářského studia.

Odebrat titul bude možné až tři roky zpětně od konání státní zkoušky, pokud škola prokáže úmyslné jednání proti dobrým mravům při konání nebo plnění předpokladů pro konání státní závěrečné zkoušky. Jestli k tomuto došlo, bude posuzovat sedmičlenná přezkumná komise a rektor školy. Co všechno může být jednáním proti dobrým mravům, zákon však blíže nespecifikuje.

Dále bude možné odebrat titul poté, co soud rozhodne o tom, že absolvent spáchal úmyslný trestný čin při konání nebo plnění předpokladů pro konání státní závěrečné zkoušky, a to i přestože uběhnou tři roky od konání státnic.

Škola ale nebude mít povinnost informaci o odebrání titulu zveřejňovat. Otázkou tedy zůstává, jak se o odebrání diplomu dozví například současný zaměstnavatel absolventa.

Univerzita Karlova již nebude v Praze

Univerzita Karlova v Praze a Ostravská univerzita v Ostravě zkracují své názvy obdobně jako Masarykova univerzita, která se ještě v roce 2005 nazývala Masarykovou univerzitou v Brně. Vzhledem k tomu, že Univerzita Karlova v Praze má několik fakult v jiných městech, lze změnu názvu jen přivítat.

Požadavek zdravotní způsobilosti ke studiu se stane legálním

Školy si jako podmínku pro přijetí budou moci určit požadavek zdravotní způsobilosti ke studiu, vyžaduje-li to charakter a zdravotní náročnost studijního programu. Tuto možnost pravděpodobně využijí zejména lékařské fakulty nebo fakulty zaměřené na tělovýchovu. Posudek o zdravotní způsobilosti uchazeči vydá lékař. Pokud student přijde o zdravotní způsobilost až během studia, stanovuje zákon povinnost tuto skutečnost ohlásit škole. Což ale neznamená, že škola bude mít právo takového studenta ze studia vyloučit.

Řešení otázky „Co se studenty při zániku akreditace?“

V kauze plzeňských práv nastal v únoru 2012 okamžik, kdy akreditační komise odmítla prodloužit akreditaci, a proto hrozilo, že pokud studenty nepřevezme jiná právnická fakulta v republice, jejich studium neúspěšně skončí. Neúspěšné ukončení studia by pro studenty znamenalo, že by se jim roky neúspěšného studia započítaly do výpočtu poplatku za delší studium v případě nového studia na jiné vysoké škole. Jenomže žádná ze tří dalších právnických fakult v republice neměla na převzetí více jak tisíce studentů kapacity ani finance. A koneckonců neměla ani povinnost je převzít. Naplno se tak tehdy ukázala, jak nedostatečná je právní úprava.

Překvapivé proto je, že novela vysokoškolského zákona, která jinak změní celý systém udělování akreditací, toto jednoduše vůbec neřeší a vše zůstává při starém.

V dalším dílu tohoto článku se dozvíte o změnách v poplatcích za další a delší studium, o povinném zveřejňování závěrečných prací nebo třeba, jak moc se zvýší sociální stipendium.

Pokračování tématu v tomto článku: Jak novela vysokoškolského zákona změní život studentům (vychází 22. 9. 2014).

Autor článku

Helena Zrůstová  

Články ze sekce: STUDENT