Jaký je hlavní rozdíl mezi zdravotním a sociálním pojištěním?

15.04.2015 | , Finance.cz
DANĚ


Na sociálním a zdravotním pojištění platí mnozí zaměstnanci a živnostníci více než na dani z příjmu fyzických osob. Zdravotní pojišťovnu si lze vybrat, pro platbu sociálního pojištění žádná volba není možná. Zdravotní pojištění se platí z celého příjmu, sociální pojištění do limitu. Zásadní rozdíl je však jiný, který?

Z placeného zdravotního pojištění se financuje u zaměstnanců zdravotní péče, z placeného sociálního pojištění důchody, nemocenské dávky a podpora v nezaměstnanosti. Aby živnostníci měli nárok na nemocenské dávky, tak si musí platit dobrovolné nemocenské pojištění.

Daň z příjmu může být nulová, povinné pojistné nikoliv

Všichni zaměstnanci musí ze své hrubé mzdy odvádět zdravotní pojištění (4,5 %) a sociální pojištění (6,5 %). Při výpočtu zdravotního a sociálního pojištění nelze uplatnit žádné daňové slevy, proto i zaměstnanci s nízkým příjmem nebo více dětmi odvádí ze své hrubé mzdy vysoké sociální a zdravotní pojištění. Na dani z příjmu fyzických osob neplatí někteří zaměstnanci nic, ale povinné pojistné platí. Povinné pojistné za zaměstnance odvádí i zaměstnavatel. Na zdravotním pojištění 9 % z hrubé mzdy a na sociálním pojištění 25 % z hrubé mzdy. Všichni živnostníci na hlavní činnost musí za celý rok zaplatit alespoň minimální sociální a zdravotní pojištění, i když dosahují velmi nízkého hrubého zisku a nemají povinnost platit daň z příjmu fyzických osob.

Možnost volby zdravotní pojišťovny

Pro placení zdravotního pojištění je možné si zvolit jednu ze 7 zdravotních pojišťoven působících na trhu. Sociální pojištění se platí na místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociální zabezpečení), což jsou územní pracoviště ČSSZ (České správy sociálního zabezpečení). Sociální pojištění není možné platit jiné instituci. Zdravotní pojištění se platí z celého příjmu. Pro placení zdravotního pojištění není zaveden žádný limit. U sociálního pojištění je zaveden maximální vyměřovací základ. Z příjmu nad limit se již sociální pojištění neplatí. Maximální vyměřovací základ za rok 2015 činí 1 277 328 Kč.

Zdravotní pojištění musí být placeno vždy

Zásadní rozdíl pro placení zdravotního pojištění a sociálního pojištění je, že zdravotní pojištění musí být placeno vždy, sociální pojištění nikoliv. Za státní pojištěnce (např. ženy na rodičovské dovolené, občany v evidenci na úřadu práce, nezaopatřené děti, důchodce, osoby pečující o závislou osobu) platí zdravotní pojištění stát. Zaměstnanci a OSVČ mají povinnost ze svého příjmu zdravotní pojištění platit. Kdo není veden v počítačovém systému své zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec, OSVČ nebo státní pojištěnec, ten je automaticky veden jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů) a má povinnost platit si měsíčně sám zdravotní pojištění ve výši 1 242 Kč (13,5 % z minimální mzdy 9 200 Kč). Zaměstnanci a OSVČ musí platit ze svého příjmu povinně sociální pojištění. Občané nemající vlastní příjem (např. nezaměstnaní občané, důchodci, studenti, ženy na rodičovské dovolené) sociální pojištění neplatí. Pro přiznání státních dávek (např. důchodu, nemocenských dávek, podpory v nezaměstnanosti) se však započítává do potřebné doby pojištění pouze některé období, kdy není z příjmu placeno sociální pojištění, jako náhradní doba.

Důchody a nemocenské nemusí být přiznány

Pro přiznání všech státních důchodů nebo nemocenských dávek musí být splněny zákonné podmínky. Hlavní zákonnou podmínkou je získání potřebné doby pojištění. Bez získání potřebné doby pojištění nemůže být státní důchod, mateřská nebo podpora v nezaměstnanosti přiznána. Období, kdy není z příjmu odváděno důchodové pojištění, se přitom ne vždy započítává do doby pojištění.

Praktické příklady

1) Studentka VŠ Novotná (23 let) nemusí platit zdravotní pojištění, protože ji za ni platí stát. Doba studia se však nezapočítává od roku 2010 do doby pojištění pro důchodové účely. Aby se období studia hodnotilo, tak je nutné si platit dobrovolné důchodové pojištění.

2) Paní Šedá (34 let) je v domácnosti a pečuje o dvě děti (6 a 9 let). Zdravotní pojištění za paní Šedou platí stát, neboť pečuje o dvě děti do 15 let. Pro důchodové účely se jako náhradní doba pojištění počítá pouze doba péče o dítě do 4 let věku. Pro důchodové účely se doba péče o dvě děti nezapočítává. Paní Šedá by měla zvážit, zdali si bude po období péče o děti platit dobrovolné důchodové pojištění.

3) Pan Novák (41 let) pracuje pouze na základě dohod o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně. Do limitu se z odměny neplatí povinné pojistné. Zdravotní pojištění si musí pan Novák sám platit, neboť je veden v registru zdravotní pojišťovny jako OBZP. Sociální pojištění platit nemusí, ale toto období se mu nebude hodnotit pro důchodové účely a případné nemocenské dávky.

4) Pan Svoboda (46 let) je již tři roky na úřadu práce. Zdravotní pojištění si pan Svoboda platit nemusí, neboť je placeno státem. Evidence na úřadu práce, kdy již nenáleží podpora v nezaměstnanosti, se do doby pojištění do 55 let započítává maximálně v rozsahu jednoho roku. Pan Svoboda by měl tedy rovněž zvážit placení dobrovolného důchodového pojištění.

5) Paní Pokorná (39 let) má pouze příjem z pronájmu. V registru své zdravotní pojišťovny je vedena jako OBZP a platí měsíčně na zdravotním pojištění 1 242 Kč. Sociální pojištění paní Pokorná neplatí, ale doba pronájmu se jí nepočítá pro důchodové pojištění ani nemocenské pojištění.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.