OECD: Jak vysoký je důchod při nízkých příjmech?

18.12.2015 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Životní úroveň občanů v zemích OECD je v porovnání s ostatními zeměmi světa vysoká. Přesto však odchod do penze zpravidla znamená změnu životního stylu. Jaký státní důchod mají lidé s podprůměrnými příjmy ve světě?

Čistý náhradový poměr je porovnání čistého důchodu a čistého příjmu dosahovaného před odchodem do důchodu. Z hrubé mzdy se odvádí daň z příjmu fyzických osob, povinné pojistné a v některých zemích podléhají zdanění i důchody. Čistý náhradový poměr má tedy nejlepší vypovídací schopnost o změně životní úrovně při odchodu do důchodu. V členských zemích OECD je v různé míře zastoupen při výpočtu státního důchodu princip solidarity, proto mají občané s nízkými příjmy vyšší náhradový poměr při odchodu do důchodu než občané s nadprůměrnými příjmy.

V Česku výši důchodu ovlivňují příjmy i doba pojištění

V přiložené tabulce je uveden čistý náhradový poměr při odchodu do důchodu v zemích OECD u občana se mzdou ve výši poloviny průměrné mzdy, který řádně pracoval po celý produktivní život. Data jsou převzata z publikace OECD "Pensions at a Glance 2015", přičemž při výpočtu se pracuje s daty předchozího roku. Výpočet důchodu je v každé zemi OECD odlišný. Výpočet státního důchodu u podprůměrné mzdy je proveden u občana, který celý produktivní život pracoval. V Česku výpočet státního důchodu nezávisí pouze na dosažených příjmech, ale i na získané době pojištění. V Česku platí, že čím vyšší doba pojištění a vyšší průměrná mzda za odpracované roky (tj. osobní vyměřovací základ), tím vyšší měsíční státní důchod. Výpočtová formule důchodu se každoročně nepatrně mění.

Praktický výpočet v Česku

U Česka si provedeme aktuální výpočet dle údajů v roce 2015. Průměrná měsíční mzda v Česku za 1. až 3. čtvrtletí roku 2015 činí 25 903 Kč. Polovina této mzdy je 12 952 Kč. Při výpočtu čistého náhradového poměru se porovnává čistá mzda s čistým důchodem. Důchody jsou v Česku vypláceny čisté. Z důchodu se nikdy neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění. Od daně z příjmu fyzických osob je za rok 2015 osvobozen důchod do částky 331 200 Kč. Naprostá většina důchodců tedy nemá se zdaněním důchodu žádné starosti.

Výpočet čisté mzdy:

Zaměstnanec uplatňující pouze základní slevu na poplatníka s hrubou mzdou 12 952 Kč obdrží na svůj bankovní účet čistá mzdou ve výši 10 987 Kč. Z hrubé mzdy je sražena daň z příjmu fyzických osob 540 Kč (12 952 Kč x 1,34 zaokrouhleno na sta nahoru) x 15 %) - 2 070 Kč), sociální pojištění 842 Kč (12 952 Kč x 6,5 %) a zdravotní pojištění 583 Kč (12 952 Kč x 4,5 %).

Výpočet důchodu:

Osobní vyměřovací základ neboli průměrná měsíční mzda za odpracované roky se v Česku při výpočtu důchodu v roce 2015 počítá z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2014, dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů. Do doby pojištění se započítávají odpracované roky a náhradní doby pojištění. V přiložené tabulce máme proveden výpočet důchodu při výši osobního vyměřovacího základu 12 952 Kč v závislosti na různé době pojištění (od 31 let po 45 let). Minimální doba pojištění, aby mohl být v roce 2015 státní starobní důchod přiznán, je 31 let. V posledním sloupci je uveden náhradový poměr, tedy poměr státního důchodu vůči čisté mzdě ve výši 10 987 Kč.

Osobní vyměřovací základ Doba pojištění Státní důchod Náhradový poměr

12 952 Kč

31 let

7 996 Kč

73 %

12 952 Kč

33 let

8 357 Kč

76 %

12 952 Kč

35 let

8 718 Kč

79 %

12 952 Kč

37 let

9 079 Kč

83 %

12 952 Kč

39 let

9 440 Kč

86 %

12 952 Kč

41 let

9 801 Kč

89 %

12 952 Kč

43 let

10 162 Kč

92 %

12 952 Kč

45 let

10 523 Kč

96 %

vlastní výpočet autora

Jak je z tabulky vidět, tak doba pojištění výrazně ovlivňuje výši státního důchodu. Na náhradový poměr nad 85 % dosáhnou v Česku občané s podprůměrnou mzdou pouze při době pojištění 39 let a více. Takto vysokou a vyšší dobu pojištění získávají všichni žadatelé o důchod, kteří měli po celý produktivní život vyřešen svůj pojistný vztah.

Nejvyšší náhradový poměr je v Dánsku a Nizozemí

V přiložené tabulce máme uveden čistý náhradový poměr při odchodu do důchodu v zemích OECD u mzdy ve výši 50 % průměrné mzdy při vyřešeném pojistném vztahu během celého života. V Dánsku a Nizozemí mají penzisté s nízkými příjmy v produktivním životě, kteří po celý život pracovali, čistý měsíční příjem dokonce vyšší než čistou mzdu dosahovanou před odchodem do důchodu, důvodem je rozdílné zdanění příjmů a důchodů. Pro občany s nízkými příjmy je výpočet důchodu v Česku při mezinárodním srovnání výhodný, což je jeden z důvodů nejnižší míry chudoby v Česku ze zemí OECD. Občané s nízkými příjmy, ale vysokou dobou pojištění, mají v Česku relativně vysoký důchod. Nejnižší náhradový poměr mají občané v Mexiku, Chile a Japonsku.

Čistý náhradový poměr při odchodu do důchodu v zemích OECD

(u mzdy ve výši 50 % průměrné mzdy)

Země Náhradový poměr (v %)

Dánsko

103

Nizozemí

101

Lucembursko

98

Turecko

98

Česko

93

Rakousko

92

Island

91

Maďarsko

90

Španělsko

89

Portugalsko

88

Austrálie

85

Slovensko

84

Itálie

82

Nový Zéland

81

Norsko

80

Izrael

77

Estonsko

76

Irsko

70

Velká Británie

69

Francie

67

Řecko

67

Finsko

67

Korea

64

Belgie

64

Švédsko

64

Kanada

63

Švýcarsko

61

Slovinsko

61

USA

54

Polsko

54

Německo

53

Japonsko

53

Chile

45

Mexiko

36

Pramen: OECD "Pensions at a Glance 2015"



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.