Daň z nemovitých věcí v roce 2016

18.01.2016 | , Finance.cz
DANĚ


Kdo si pořídil během roku 2015 vlastní nemovitost, ten musí do 1. února letošního roku podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí. Jak se daň vypočítává? Jaký je termín pro zaplacení daně?

Daň z nemovitých věcí se vyměřuje dle skutečného stavu k 1. lednu příslušného roku a platí se na rok dopředu. Daňové přiznání se podává pouze při pořízení nemovitosti, v následujících letech zasílá již finanční úřad poštovní poukázku na vyměřenou daň. Daň z nemovitých věcí se skládá z daně z pozemku a z daně ze staveb. Daňové přiznání se přitom podává na místně příslušný finanční úřad, v jehož obvodu se daná nemovitost nachází. To je rozdíl oproti daňovému přiznání k dani z příjmu fyzických osob, které se podává na místně příslušný finanční úřad dle bydliště.


TIP: Stáhněte si formulář pro daň z nemovitých věcí v roce 2016

Praktický příklad 1)

Pan Černý vlastnil nemovitost, kterou prodal v říjnu 2015 panu Malému. Za celý rok 2015 zaplatil daň z nemovitých věcí pan Černý. Pan Malý podá do konce ledna 2016 daňové přiznání k dani z nemovitých věcí a zaplatí daň z nemovitých věcí na celý rok 2016. Za rok 2015 neplatí pan Malý daň z nemovitých věcí, neboť daň zaplatil pan Černý. Daň z nemovitých věcí se platí vždy na celý rok, k případným změnám během roku se nepřihlíží.


Čtěte také:
Kdy musí i zaměstnanci podat daňové přiznání?
Kdo zaplatí v roce 2016 více na sociálním pojištění?

Do kdy musí být daň zaplacena?

Termín pro podání daňového přiznání je do konce ledna, protože však v letošním roce připadá 31. ledna na neděli, tak se termín posouvá na 1. února. Daň z nemovitých věcí do částky 5 000 Kč je nutné zaplatit jednorázově do konce května. Jestliže je daňová povinnost vyšší, tak je možné zaplatit daň ve dvou splátkách, první do konce května a druhou do konce listopadu. Z družstevního bytu se přímo daň z nemovitých věcí neplatí. Někteří občané platí daň z nemovitých věcí na pokladně místně příslušného finančního úřadu nebo bankovním převodem ještě před obdržením poštovní poukázky od finančního úřadu, v praxi mohou při předčasné úhradě obdržet od finančního úřadu poštovní poukázku na úhradu daně, důvodem je skutečnost, že k úhradě došlo v mezidobí distribuce poštovních poukázek, daň se v takovém případě neplatí podruhé. I na poštovní poukázce bývá uvedeno, že jestliže byla již daň zaplacena, tak se podruhé platit nemá.

Sankce za opožděné daňové přiznání a nezaplacení daně

Za nepodání daňového přiznání a nezaplacení daně hrozí sankce. Vyplnění daňového přiznání a zaplacení daně je potřeba věnovat dostatečnou pozornost. Jestliže je zpoždění u nepodání daňového přiznání delší než 5 pracovních dní, potom je předepsána pokuta ve výši 0,05 % vyměřené daně, nejvíce však 5 % vyměřené daně. Minimální pokuta činí 500 Kč, maximální pokuta může být 300 000 Kč. Dlužnou pokutu předepíše správce daně platebním výměrem a pokuta je splatná do 30 dní od dne oznámení platebního výměru. Při neuhrazení daně z nemovitých věcí je předepsán finančním úřadem úrok z prodlení. Povinnost uhradit úrok z prodlení vzniká za každý den prodlení, počítaje pátým pracovním denm následujícím po dni splatnosti až do den platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentní bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Sazba daně u pozemků

Základem daně u pozemků je skutečná výměra pozemku v m2.

Sazba daně činí u pozemků

  1. orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75 %
  2. trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25 %

Sazba daně u ostatních pozemků činí za každý 1 m2

  1. zpevněných ploch pozemků, užívaných k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní sloužících pro
    • zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství 1 Kč
    • průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní podnikatelskou činnost 5 Kč
  2. stavebních pozemků 2 Kč
  3. ostatních ploch 0,20 Kč
  4. zastavěných ploch a nádvoří 0,20 Kč

Základní sazba daně se násobí koeficientem

  • 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel
  • 1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel
  • 1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel
  • 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel
  • 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel
  • 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel, ve statutárních městech a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech
  • 4,5 v Praze

Pro jednotlivé části obce může obec závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven zvýšit nebo snížit.

Praktický příklad 2)

Paní Veselá vlastní 850 m2 stavebního pozemku v obci (10 až 25 tisíc obyvatel), kde není stanoven místní koeficient. Pozemek je nezastavěný. Daň z pozemku činí 3 400 Kč (850 m2 x 2 Kč/m2 x 2 koeficient).

Sazba daně u staveb

Základem daně ze staveb a jednotek u zdanitelní stavby je výměra zastavěné plochy v m2 podle stavu k 1. lednu, která se násobí koeficientem 1,22 (je-li tato zdanitelná jednotka v budově bytového domu a její součástí je podíl na pozemku) nebo koeficientem 1,20 v ostatních případech.

Základní sazba daně činí

  1. u budovy 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy; u ostatní budovy tvořících příslušenství k budově z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy
  2. u budovy pro rodinnou rekreaci a budovy rodinného domu užívané pro rodinnou rekreaci 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy a u budovy, která plní doplňkovou funkci k těmto budovám, s výjimkou garáže, 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,
  3. u garáže vystavěné odděleně od budov obytných domů a u zdanitelné jednotky, jejíž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž, 8 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
  4. u zdanitelné stavby a u zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části zdanitelné stavby nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy zdanitelné jednotky je užívaná k
    • podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
    • podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
    • ostatním druhům podnikání 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
  5. u ostatní zdanitelné stavby 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy
  6. u ostatní zdanitelné jednotky 2 Kč za 1 m2 upravené podlahové plochy

Základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy stavby se v některých případech zvyšuje.

Základní sazba daně se násobí koeficientem

  • 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel
  • 1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel
  • 1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel
  • 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel
  • 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel
  • 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel, ve statutárních městech a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech
  • 4,5 v Praze

Pro jednotlivé části obce může obec závaznou vyhláškou koeficient zvýšit nebo snížit.

Praktický příklad 3)

Paní Nováková je majitelkou bytu o rozloze 50 m2 (město 25 až 50 tisíc obyvatel). V obci je stanoven místní koeficient 2,0. Z bytu zaplatí paní Nováková daň z nemovitých věcí ve výši 600 Kč (50 m2 x 1,2 koeficient) x 2 Kč/m2 x koeficient dle velikosti obce 2,5 x místní koeficient 2,0).



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.