ANALÝZA: Riziko a realita nového paktu stability EU

Jinak řečeno dohoda, k níž dospěli ministři EU ve snaze reformovat pakt, umožňuje zemím s nadměrným deficitem snadněji uniknout trestu. To může také posílit tendence Evropské centrální banky (ECB) ke zvyšování sazeb, i když ne okamžitě. Řada analytiků si myslí, že teď, když je dohoda na světě, ECB nemá moc zájem rozviřovat finanční trhy, které již do velké míry pakt ignorovaly, neboť byl opakovaně porušován. "Nijak to neobnovuje důvěru v pakt, který se již rozpadl," řekl Jonathan Hoffman, hlavní ekonom z Royal Bank of Scotland. Podle jiných je ale, obrazně řečeno, sklenice spíše poloplná než poloprázdná. "Změna ratifikuje status quo a to není špatná věc," řekl Ed Teather z UBS.

CO ZA TO?
Ani další manévrovací prostor ve fiskální politice ale zřejmě nepomůže zemím typu Řecka. To má zavést nápravná opatření poté, co se ukázalo, že jeho deficit překračoval po léta limit EU a loni stoupl na 6,1 procenta HDP. Nicméně několik ekonomů uvedlo, že je normální dát vládám, pokud jde o maximální deficity, trochu prostoru po letech nevýrazného ekonomického růstu.

Říkají, že se státy chovají poměrně zodpovědně. Háček je ale v tom, co může přijít, pokud se nové vlády rozhodnou změnit kurs. Pakt vznikl v roce 1997 na popud Německa a jeho cílem bylo zamezit, aby vlády příliš utrácely a přiváděly své země do ještě hlubších červených čísel. Hlavní brzdou mělo být opatření, že schodky nesmějí překročit 3 procenta hrubého domácího produktu. Panují ale obavy, že pokud bude do nového paktu neadekvátně zakotven úplný kolaps fiskální disciplíny, dluhy EU narostou a spolu s tím i inflace. To pak může vést k růstu dluhopisových výnosů a sazeb, a tedy k negativnímu dopadu na firemní úvěry. Revidovaná verze paktu uvolňuje omezující směrnice. Státy překračující limit se mohou odvolat na celou řadu důvodů, pokud přesvědčí ostatní vlády, že přestupky jsou dočasné a omezené. "Plyne z toho, že je to další zmírnění paktu, neboť starý pakt byl v posledních několika letech interpretován stále volněji," řekl Jos Alzola, ekonom Citigroup.

Nový pakt ovšem také požaduje po vládách, aby v době silnějšího ekonomického růstu dělaly více pro snížení deficitu. Alzola a další ekonomové říkají, že je velmi malá šance, že zklamaná ECB náhle zareaguje zvýšením sazeb. Tvrdí ale také, že tolerantnější přístup ke kontrole deficitů je pro banku dalším důvodem, aby se obávala inflačních rizik.

"Je jasné, že se ECB snažila dát dohromady dostatečné argumenty pro to, aby mohla začít utahovat měnovou politiku. Citovala cenová rizika ve střednědobém horizontu plynoucí ze zrychlení peněžní zásoby a úvěrů," uvedl Alzola. "Mohla by to být pro ni další výmluva, další argument pro utahování měnové politiky. Ne jediný argument, jeden z více."

V pondělí (21.3. - poznámka redakce Finance.cz) ECB uvedla, že je návrhy reformy evropských rozpočtových pravidel vážně znepokojena. Podle ní jsou řádné veřejné finance nezbytné k úspěchu eura. Šéfové EU mají posvětit nový pakt na summitu v Bruselu, jenž proběhne ve dnech 22. a 23.března. Dohoda z nedělní noci, která obsahuje ústupky pro každého, zvýšila v pondělí tlak na euro a zvedla výnosy dvouletých státních dluhopisů z eurozóny na 10týdenní maximum.

ŠPATNÝ SIGNÁL?
Německo si zajistilo speciální zohlednění nákladů na jeho znovusjednocení ve výši zhruba 80 miliard eur ročně (4 procenta hrubého domácího produktu). Tím se pro spolkového kancléře Gerharda Schrödera sníží riziko, že se kvůli nadměrným deficitům země ocitne před volebním rokem 2006 na pranýři.

"Velcí hříšníci nakonec získali, co chtěli," řekl Theodor Schonebeck z Deutsche Bank. Podle něj zašla osvobozující opatření příliš daleko, zvláště pokud jde o možné vyjmutí nákladů na znovusjednocení Německa. "Z dlouhodobého hlediska je to nebezpečné a do základů paktu stability by to nemělo být zapuštěno. Jiné země to mohou použít jako zadní vrátka a přijít s podobnými problémy," uvedl.

Dohoda má pro každého něco. Mimo jiné slibuje, že zvláštní postavení budou mít výdaje na rozvoj, veřejné investice, výzkum a inovace, penzijní reformy a také, jak se dá vyvodit, na obranu a mírové mise. Ústupek získali také noví členové EU jako Polsko a Maďarsko. Země, kterým penzijní reformy zvyšují veřejný deficit, totiž získají úlevu na pět let, a usnadní si tak cestu k přijetí eura.

Detailní informace a původní zpráva zde.
Kompletní ekonomické zpravodajství agentury Reuters můžete sledovat zde.