MMF: Pro kandidáty eura bude zásadní stanovit vstupní kurzy

18.04.2005 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


VARŠAVA 18. dubna (ČTK) - Klíčovým prvkem plánů středoevropských zemí na přijetí eura bude stanovení odpovídajících úrovní kurzů při vstupu do kurzového mechanismu ERM-2, předpokoje kandidátů eura. Řekl to dnes agentuře Reuters šéf nového regionálního úřadu Mezinárodního měnového fondu Christoph Rosenberg. Jeho pracoviště má radit postkomunistickým zemím při směřování do měnové unie. Podstatné pro kandidáty eura zůstává i nadále snižování rozpočtových deficitů a reformy výdajů. Jak se však země začne blížit u schodků požadované hranici tří procent HDP, musí se věnovat hodně pozornosti i mechanismu přechodu od volného kurzového pohybu ke kolísání v úzkém rozpětí ERM-2 a určení kurzu, řekl Rosenbereg ve Varšavě. Do ERM-2, kde musí být kandidáti eura nejméně dva roky, již vstoupily Litva, Lotyšsko, Estonsko a Slovinsko, tedy země, které měly pevný nebo řízený kurz již dříve. Pro středoevropské země s volnými kurzy však bude tento krok mnohem složitější a také nebezpečný, řekl Rosenberg. "Po zavedení kurzového pásma vznikne značné riziko spekulativních útoků. Je nutné určit správně vstupní paritu," řekl Rosenberg. "Jde rovněž o to přimět trhy, aby určitému kurzu věřily," dodal činitel fondu. Česká republika, Polsko a Maďarsko plánují vstup do ERM-2 v roce 2007 nebo 2008, bude to však záležet na pokroku rozpočtových reforem po nadcházejících volbách ve všech těchto zemích. U Slovenska se všeobecně čeká zavedení měny do užšího pásma v roce 2007. Rosenberg připomíná, že kandidáti by měli nejprve výrazně snížit deficity, aby získali prostor k manévrování po kurzových změnách. "Jestliže se vzdáváte jednoho nástroje politiky, musíte posílit jiné. Jestliže nebude základní politika správná, zvláště nebude-li pod kontrolou fiskální politika, pak je velmi reálné riziko spekulativních útoků," řekl Rosenberg. Podle činitele může příliš nízký vstupní kurz vést k přehřátí ekonomiky a k růstu inflace. Příliš vysoký kurz pak oslabí ekonomiku a zaměstnanost a povede k potřebě snižování cen a mezd. Rosenberg rovněž upozornil, že středoevropské země si na rozdíl od západní Evropy nemohou dovolit vysoké státní dluhy. "Jde o více než jen o euro. Tyto země ještě nejsou v bezpečí a nejsou plně srovnatelné s Itálií nebo Belgií. Jsou stále považovány za země s rozvíjejícími se trhy," řekl Rosenberg. "Čím větší dluh, tím jste zranitelnější vnějšími šoky," dodal představitel fondu.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK