Zatím není jasné, kdo bude řídit KB

13.03.2000 | ,
Domovská stránka


Poté, co ředitel Živnostenské banky Jiří Kunert minulý čtvrtek definitivně odmítl nabídku úřadujícího předsedy Fondu národního majetku Jiřího Havla na vedení Komerční banky (KB) do její privatizace, není na tento post zatím žádný konkrétní kandidát

Poté, co ředitel Živnostenské banky Jiří Kunert minulý čtvrtek definitivně odmítl nabídku úřadujícího předsedy Fondu národního majetku Jiřího Havla na vedení Komerční banky (KB) do její privatizace, není na tento post zatím žádný konkrétní kandidát. Před dvěma týdny se ministr financí Pavel Mertlík nedohodl s Heinrichem Sittlerem, bývalým ředitelem pražské Credit Lyonnaise. Kandidatura Jana Vintera, ředitele firemních financí pražské Erste Bank, o kterém se

v souvislosti s tímto postem začalo spekulovat v některých médiích, je podle několika na sobě nezávislých zdrojů zavádějící informací.

Vinter přitom několikrát potvrdil, že určitá jednání s odpovědnými lidmi již proběhla a že by byl ochoten funkci přijmout. Zástupci státu, který drží v KB 60procentní podíl, však zatím s nikým kromě Sittlera a Kunerta jednání nevedli.

Po zveřejnění Vinterových prohlášení je jeho pozice v Erste nejasná. Podle některých zdrojů by mohlo jeho působení v tomto ústavu skončit. "Jsou určité signály, že by k jeho odchodu z Erste mohlo dojít vzhledem k jeho schopnostem a v souvislosti s tím, co se objevilo médiích," uvedl marketingový ředitel Erste Karel Machytka bez bližších podrobností. Vinter takové informace popírá: "O svém odc

hodu nic nevím. O jednání s Komerční bankou jsem seznámil vedení Erste Bank v Praze i ve Vídni," řekl HN. Potvrdil však, že oficiální nabídku na šéfa KB nedostal. "Jednání probíhala na různých úrovních a s různými lidmi, týkala se mých předběžných postojů a názorů na situaci v Komerční bance." Konkrétní osoby, s nimiž jednal, však odmítl sdělit.

Kunertovo jméno figurovalo mezi možnými adepty na šéfa KB již v době, kdy se hledal nástupce Richarda Salzmanna. Možnost řídit KB odmítl proto, že státní akcionář nebyl schopen splnit tři jeho podmínky - nebylo jasně stanoveno datum doprivatizace KB, neměl možnost vytvořit si vlastní tým nejbližších spolupracovníků a chyběly mu záruky, že nebude muset čelit politickému tlaku. Poslední nabídka Kunertovi dvě z těchto

podmínek splňovala, ale šéf Živnobanky není přesvědčen, že by mohl vykonávat tuto funkci apoliticky.

Sittlerovu jmenování zabránil v předvečer jednání dozorčí rady KB ministr Mertlík, který se s ním údajně neshodl na přístupu k privatizaci banky. Podle informací HN Sittler požadoval zvýšit loňskou ztrátu proúčtováním vyšších opravných položek ke špatným aktivům, a to až na více než 17 miliard korun. To mu mělo pomoci k lepšímu hospodářskému výsledku v letošním roce a k výhodnější výchozí pozici pro privati

zaci KB. Podle neauditovaných výsledků v mezinárodních účetních standardech KB vykázala za loňský rok ztrátu 8,5 miliardy korun.

Zdroj: HN z 13. 3. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka