Světová počítačová síť internet pronikla i do českých podniků. Ještě před pěti lety webové stránky využívaly jen velké firmy. Dnes s internetem pracuje devadesát procent společností s více než 25 zaměstnanci. "Využívání internetu se u nás v poslední době zrychluje. Ještě před dvěma lety s ním pracovala jen polovina podniků," říká Jiří Remr, jednatel společnosti Markent, která již několik let sleduje zavádění internetu do podniků.
O krok vpřed jsou společnosti se zahraniční účastí, pro něž je internet již delší dobu samozřejmostí. Průzkumy však ukázaly, že většina firem sídlících v České republice využívá internet jen omezeně. Nejžádanější službou je jednoznačně elektronická pošta, kterou mají téměř všichni
. Mnohem méně ale podniky pracují s takzvanými www stránkami (World Wide Web světová počítačová síť). Poměrně oblíbený je i elektronický přenos dat. Vlastní internetovou stránku si ale pořídily jen dvě třetiny firem.Drahý přístup
Hlavním důvodem malého využívání internetových služeb jsou jednoznačně peníze. Řada firem si internet pořídila jen proto, že chce jít s módou a být takzvaně "in". Vlastní stránka jim připadá jako příliš drahý a zbytečný luxus. Kvůli úspoře také na síť pouští jen vybrané zaměstn
ance. Finance jsou zároveň hlavní brzdou při zavádění internetu do podniků. Čtyřicet procent těch, kteří připojení na síť nemají, uvádějí právě velké náklady jako hlavní příčinu svého odmítavého postoje k internetu."Byly by to vyhozené peníze. Kromě toho, kdo by s tím dělal," říká jeden mladoboleslavský podnikatel, kterého internet příliš neoslovil. Narážel tím na počítačovou negramotnost, která je v Česku stále velmi rozšířená. Právě neschopnost zaměstnanců ovládat počítač je totiž podle studie společnosti Markent druhým nejčastější důvodem, proč firmy málo používají, nebo dokonce úplně odmítají služby internetu.
Prezentace - a co dál?
Dalším problémem je vztah firem k vlastním webovým stránkám. Drtivá většina "napojených" společností je využívá pouze k obecné prezentaci firmy. Stránky jsou "oživovány" novými informacemi jen výjimečně, elektronický obchod je naprostou výjimkou. "Je pravda, že většina společností má své stránky jen k prezentaci. Přímé obchodování se zatím nechytilo," konstatuje Remer. V
e světě je tomu přesně naopak. Stále více firem vidí v internetu nejkratší cestu k zákazníkovi a online obchodování zažívá nebývalý rozkvět.Na přímý prodej přes síť se vrhli dokonce i automobiloví výrobci, v čele s "velkou trojkou" Ford, General Motors a DaimlerChrysler. Největší česká automobilka Škoda Auto sice online obchody nedělá, objednat si auto přes síť ale není ani tady žádný problém. "Loni si auto přes internet objednalo 930 zákazníků," říká mluvčí boleslavské Škodovky Milan Smutný. I přesto je v
lastní internetová stránka v Česku stále spíše výjimkou, jak neobvyklým způsobem navázat spojení se zákazníky. "Svoji stránku máme zatím rok, k přímým obchodům ji však nevyužíváme. Máme ale slušnou odezvu, začíná to docela dobře fungovat," pochvaluje si Stanislav Bernard, majitel stejnojmenného soukromého pivovaru.Na nedostatek zájmu o své stránky si nestěžuje ani Škoda Plzeň. Plzeňské strojírny se prostřednictvím internetu prezentují již čtyři roky. "Letos připravujeme nové stránky. Samozřejmě dvojjazyčně," říká Radka Pistoriusová. "Přímý prodej u našeho zboží samozřejmě nepřipadá v úvahu. Děláme totiž věci na míru a výrobu je potřeba pečlivě dohodnout ve smlouvě," dodává.
Zdroj: LN z 13. 3. 2000
České zákazníky čínské elektromobily nezajímají. Za první čtvrtletí jich tu čínské značky prodaly jen 42
Navrhoval supersporty, navrhnul Kodiaq, Karoq nebo Kamiq, teď Jozef Kabaň míří k Číňanům. Nastupuje do koncernu SAIC Motor
Kvíz: Všichni jsme v nich jezdili a mnozí na ně rádi vzpomínají. Poznáte tato socialistická auta?
Hvězda a křídla: Mercedes-Benz 300 SL (W198) je dnes koncernovou ikonou. Odpovídá jeho hodnocení realitě, nebo je nadnesené?
V Německu se rozhořela debata o tom, zda kvůli boji proti emisím nepřijdou víkendové zákazy jízd autem
