Dluhy za pojistné stále rostou

14.03.2000 | ,
MAKRODATA A EU


Přestože za neplacení sociálního pojištění může soud poslat až na osm let do vězení, žádný z šéfů velkých podniků, které dluží státu stovky milionů korun, se bezprostředně o svou svobodu bát nemusí

Přestože za neplacení sociálního pojištění může soud poslat až na osm let do vězení, žádný z šéfů velkých podniků, které dluží státu stovky milionů korun, se bezprostředně o svou svobodu bát nemusí. Na žádného představitele neplatících kolosů, mezi něž patří Vítkovice, Nová huť, Zetor či zbankrotované ČKD Dopravní systémy, totiž Česká správa sociálního zabezpečení podle dostupných informací trestní oznámení nepodala. Jen za loňský rok dlužily podniky státu na sociálním pojištění přes devět miliard korun. Odsouzeni za neplacení byli jen tři drobní podnikatelé. "Trestní oznámení je většinou až posledním krokem.

My se předtím, než ho podáme, snažíme dluhy vymoci všemi možnými cestami. Pokud to jde, dohodneme se s firmou na splátkovém kalendáři. Obstavujeme účty. Když už nevidíme jinou cestu, je návrh na konkurs a trestní oznámení poslední možnost. Pokud to dojde až tak daleko, nemáme velkou šanci, že peníze ještě uvidíme," říká Milan Keka, šéf České správy sociálního zabezpečení v Ostr

avě. "V zákoně navíc není trestní odpovědnost jasně definována, musíte prokázat úmysl pojištění neplatit. Zákon má prostě hodně mezer," dodává. Právě sociální správa na severu Moravy má s neplatiči největší problémy - jen za loňský rok jí firmy dluží 2,5 miliardy korun. Musí se potýkat s největšími dlužníky sociálního pojištění, ocelárnami Vítkovice a Nová huť. "Trestní oznámení na šéfy Vítkovic nyní nechystáme.

Firma s námi nyní normálně komunikuje, máme uzavřený splátkový kalendář, který Vítkovice dodržují," říká Keka. Bez souhlasu České správy sociálního zabezpečení se navíc nyní nedá prodat téměř 80 procent nemovitého majetku Vítkovic. Podle vládního materiálu dluží Vítkovice na zdravotním a sociálním pojištění státu 850 milionů korun. Nezaplacení této s

umy je trestným činem již několik let. Dostat neplatiče sociálního pojištění před soud je však podle současného zákona velmi těžké. "Je třeba prokázat úmysl neplatit sociální pojištění, a to je obtížné. Zákon dává neplatiči možnost, ještě před tím, než přijde před soud, projevit "účinnou lítost", zaplatit část dlužné sumy a zavázat se, že zbytek doplatí později. V takovém případě se obžaloba stahuje," upozorňuje Marie Poláková, krajská státní zástupkyně v Plzni. "Když začal loni v lednu platit zákon, že trestné je i neodvedení části pojistného za zaměstnavatele, platební morálka firem se zlepšila.

Státní zástupci si však zákon vykládají tak, že podniky za neodvádění nežalují, a tak strach pominul," upozorňuje Božena Michálková z České správy sociálního zabezpečení. I přesto, že dluhy na pojistném stále rostou, od roku 1993 dluží velké podniky se státní účastí téměř padesát miliard korun, nad zástupcem žádného z těchto podniků-neplatičů nevisí nebezpečí trestního oznámení od České správy sociálního zabezpečení

. Oddaluje je právě dohoda na splátkových kalendářích. "Podle mých informací postupují sociální správy proti velkým neplatičům, včetně těch, kde má podíl stát, stejně razantně jako proti ostatním firmám.

Trestní oznámení určitě není nejvhodnější cesta, jak se dostat k pohledávkám. Obstavování účtů či nemovitostí je výrazně výnosnější," upozorňuje ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Na splátkový kalendář jako obranu před hrozbou trestního stíhání přistoupil i brněnský Zetor. "Společnost má nyní

dluhy na sociálním pojištění, ale s okresní správou uzavřela splátkový kalendář, který se snaží dodržovat. Je to také proto, že platí trestní odpovědnost členů statutárních orgánů při nesplácení pojistného," řekl odborový předák a člen dozorčí rady Zetoru Antonín Kalus.

Jak se tedy snaží správa sociálního zabezpečení peníze z dlužníků dostat? "Prvním krokem je uzavření splátkového kalendáře. Pak obstavujeme účty a nemovitosti. Bohužel však podle současného zákona nemáme takové pravomoci jako finanční úřady, ty pro řadu kroků nepotřebují ani rozhodnutí soudu," říká Milan Keka z ostravské sociální správy. "Správy sociálního zabezpečení by měly dostat stejné pravomoci jako finanční úřady," míní Špidla

.

Zdroj: MF Dnes z 13. 3. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU