Německo se otevře také tisícům českých počítačových odborníků

14.03.2000 | ,
MAKRODATA A EU


Prohlášení německého kancléře, že SRN hodlá řešit nedostatek počítačových odborníků jejich "dovozem" i ze zemí střední Evropy, souvisí s tlakem německých firem

Prohlášení německého kancléře, že SRN hodlá řešit nedostatek počítačových odborníků jejich "dovozem" i ze zemí střední Evropy, souvisí s tlakem německých firem. Během tří až čtyř měsíců vstoupí v SRN v platnost výnosy a nařízení spolkové vlády k vydávání "zelených karet" pro zahraniční odborníky na počítače a informační technologie. Kancléř Gerhard Schröder po včerejších rozhovorech se zástupci iniciativy D 21 (Německo 21. století) oznámil, že pra

covní povolení a s tím spojená víza na dobu až pěti let budou poskytnuta až 20 tisícům zahraničních počítačových expertů. Pozornost v SRN je přitom upřena především na země střední a východní Evropy a na Indii.

Smyslem této kancléřovy iniciativy je podle šéfa IBM Erwina Staudta rychle odstranit nedostatek odborníků, který v Německu v tomto oboru vznikl. "Jedině tak může země získat přiměřeně velký podíl na obrovském potenciálu informačních technologií ve světě," řekl. Spolkový úřad práce dostane ročně o 20

0 miliónů DEM více na další vzdělávání domácích specialistů. Jak Schröder uvedl, průmyslové podniky se do roku 2003 postarají o vytvoření 60 tisíc nových míst pro přípravu německých odborníků. To vše má uklidnit odbory, které se obávají, že příliv zahraničních expertů by dále zhoršil nezaměstnanost mezi inženýry.

O nabídku práce v SRN projevili na podzim podle Ministerstva práce a sociálních věcí pouze dva čeští počítačoví odborníci. "Myslíme si, že k žádnému drastickému odlivu našich expertů nedojde. Je třeba slyšet i hlasy oponentů v Německu, podle nichž je tam až 30 tisíc lidí s touto kvalifikací a jsou nezaměstnaní," řekl vedoucí oddělení zahraniční zaměstnanosti MPSV Miloš Tichý. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR už v minulém týdnu požádalo o upřesňující informace k prohlášení kancléře Schrödera centrální zprostředkovatelnu zahraničních pracovníků v Bonnu. Ani její pracovníci však do včerejšího dne neměli žádné instrukce.

Dosud je režim práce českých a německých občanů v druhém státě určen mezivládní dohodou ČR a SRN. Ta vedle možností "pendlerství" a krátkodobých sezónních prací (do tří měsíců) umožňuje českým občanům práci v Německu v rámci zlepšení kvalifikačních a jazykových znalostí na dobu maximálně 12 až 18 měsíců. V tomto případě je však

stanoven limit 1400 osob v jednom roce. "Tato dohoda je realizována na míň než na 50 procent. Možná je to i z toho důvodu, že požadavky německé strany jsou dost vysoké. Předpokládá se, že člověk si sežene zaměstnavatele a pak musí doložit, že pracuje a má praxi v oboru, a také doložit znalost jazyka. Když si německá strana sama dělá výběr, jazykové schopnosti i přezkušuje," uvedl Tichý.

Počítačoví experti jsou podle pracovníků úřadů práce velmi vyhledávanou skupinou zaměstnanců. "Pokud mají lidé takovou kvalifikaci a zejména jazykové znalosti, tak se na úřadu práce prakticky neobjeví. Ani volná místa tohoto typu tu nemáme, protože dlouhodobě nejsme schopni požadavky zaměstnavatelů v tomto směru uspokojovat. Většinou se sháňka po nich odehrává přes odborné časopisy a podobně," řekl vedoucí trhu práce pražského úřadu práce Jan Říha.

Podle výkonného ředitele společnosti APP Group Petra Nevického je velká část našich počítačových specialistů minimálně na úrovni západoevropských odborníků. "Překvapilo mě, že dost našich lidí se dokázalo zorientovat v tom, jaké technologie se mají naučit. Je nebezpečí, že určitá část odejde do vyspělejších zemí, ale podle mě se většina z nich určitě vrátí. Kromě toho není podmínkou, aby člověk při takové práci v zahraničí přímo ž

il. Spousta se jí dá udělat doma nebo třeba přes společnosti, jako jsme my," řekl Nevický.

Stejně jako ministerští pracovníci Nevický nevidí také možnost, jak by české úřady mohly bránit případnému odlivu kvalifikovaných počítačových odborníků do zahraničí. "Buď si české firmy najdou způsob, jak si je udrží, nebo si je zkrátka neudrží, tak jako si naše kluby neudržely špičkové fotbalisty, hokejisty nebo basketbalisty. Když se někdo vymyká průměru, bude spíše vydělávat stovky tisíc dolarů v USA nebo Německu

než stovky tisíc korun tady. Pokud by šlo o nějaký masovější jev, byla by to podle mě spíše kladná záležitost, protože by se k nám přenášely i některé vývojové práce, nikoliv jen nějaký bodyshop," dodal Nevický.

Zdroj: HN z 14. 3. 2000

Autor článku

Články ze sekce: MAKRODATA A EU