Španělsko čeká další snižování daní

14.03.2000 | ,
MAKRODATA A EU


Experti upozorňují na potřebu strukturálních reforem včetně odbourání přetrvávajících monopolů

Experti upozorňují na potřebu strukturálních reforem včetně odbourání přetrvávajících monopolů. Lidová strana španělského premiéra José Maríi Aznara dosáhla v neděli triumfálního volebního vítězství, které vlastně potvrdilo, že značná část Španělů souhlasí s hospodářskou politikou vládních konzervativců a uvěřila předvolebním slibům: dalšímu snížení daňové zátěže, zvýšení důchodů a zajištění plné zaměstnanosti ze střednědobého pohledu.

Během uplynulých čtyř let dosáhlo Španělsko za vlády lidovců skutečně úctyhodných výsledků. Hrubý domácí produkt vzrostl v loňském roce o 3,7 procenta, tedy o něco méně než v roce 1998, ale vysoko přesáhl dynamiku velkých zemí eurozóny. Experti hovoří o spektakulárním zlepš

ení španělské ekonomiky a OECD musela v únoru korigovat původní odhady celoročního růstu HDP směrem nahoru. Nezaměstnanost spadla z 22 procent na nynějších 15 procent a má dále klesající tendenci. Od roku 1996 se podařilo vytvořit kolem 1,8 miliónu nových pracovních příležitostí a zvýšit úroveň zaměstnanosti na 14 miliónů osob. Španělsko tím postupně mění svou image jako státu s tradičně nejnižším podílem práceschopného obyvatelstva. Nutno ovšem podotknout, že v této zemi iberského poloostrova pracuje asi milión osob ze zahraničí, částečně díky dohodě Madridu s Marokem či Rumunskem. Převážná část ze zmíněného počtu jeden milión je zaměstnávána načerno.

Díky parlamentní většině mají nyní konzervativci volné ruce k naplňování ekonomického programu, zahrnujícího reformu pracovního trhu, změnu financování regionů a k úpravě daní - zdanění nejvyšších příjmů má klesnout ze 48 procent na 46 procent. Aznarův program "může Španělsko přivést mezi nejlepší země Evropy," uvedli včera pro agenturu Reuters analytici. Záleží však na tom, zda se vládě podaří překonat veškerá úskalí, tedy zvyšující se míru inflace, ale především přežívající strukturální slabiny hospodářství.

Španělskou ekonomiku lze v podstatě rozdělit do tří skupin, několik monopolních, dříve státních společností, jako je Telefónica, plynařská společnost Repsol - YPF či elektrárenská firma Endesa, bankovní systém a řada malých či středních firem. Zmíněná struktura ovšem omezuje konkurenci a působí na nižší růst produktivity práce a nedostatečnou inovativnost

malých firem, které dokonce ani nevyčerpaly státní finance na vědu a výzkum. Ekonomové z institutu ESI však doufají, že "volby budou akcelerovat liberalizaci trhu s plynem, pohonnými hmotami a telekomunikacemi a otevřou dveře konkurenci".

Zdroj: HN z 14. 3. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU