V ČR byl a je vždy pozorně sledovaným ukazatelem vývoj mezd. Byl to právě jejich nadměrný růst, který se podepsal na prudkém zhoršení vnější rovnováhy ČR v polovině 90. let. Ta vedla až ke kursové krizi a nakonec i pádu vlády.
Již od roku 1993 totiž v české ekonomice tempo růstu produktivity práce, s jedinou výjimkou v roce 1998, kdy reálné mzdy klesly o 1,7 %. Průměrná reálná mzda (průměrná nominální mzda očištěná o průměrný růst spotřebitelských cen) se vloni zvýš
ila o 6 %. Vývoj HDP za celý loňský rok ještě nebyl zveřejněn, předpokládáme však, že se hrubý domácí produkt snížil o 0,5 %.Tzn. národohospodářská produktivita, tak jak ji počítá ČNB, se v loňském roce při poklesu počtu pracovníků o 4,5 % tedy zvýšila jen o 4,2 %. (ČNB při výpočtu používá deflátor HDP, který pro rok 1999 ještě neznáme, ale který se od indexu spotřebitelských cen nebude lišit více než o půl procentního bodu.)
Je tedy patrné, že v loňském roce jsme se opět vrátili ke "starému dobrému" zvyku, kdy mzdy rostou bez ohledu na vývoj produktivity.V podnikatelské sféře loni vzrostly nominální mzdy o 7,1 %, zatímco ve veřejném sektoru, kde pracuje přibližně 20 % z celkového počtu zaměstnanců, se mzdy zvýšily o 13,1 %. Důvodem prudkého zvýšení mezd ve veřejném sektoru bylo zvýšení tarifních platů od ledna 1999 o 17 %. Vláda se tímto krokem snažila vykompenzovat reálný pokles mezd v tomto sektoru v předcházejících dvou letech.
V současné době dosahuje průměrný plat ve veřejném sektoru 91 % platu v soukromém sektoru. Samotné zvýšení tarifních mezd ve veřejném sektoru lze podpořit, neboť rozšiřování propasti mezi mzdami v podnikatelském a veřejném sektoru vede k odlivu nejschopnějších pracovníků. Na druhé straně se však dom
níváme, že by mělo výt kompenzováno zvýšením produktivity a tedy redukcí počtu zaměstnanců, kterých pracuje ve veřejném sektoru více, než by bylo nutné.Podle prvních výsledků mzdových v
yjednávání se zdá, že si odborové svazy vzaly argument ČNB k srdci. Zveřejněné závěry kolektivních vyjednávání naznačují letos růst nominálních mezd v rozmezí 3-5 %. Přihlédneme-li k tomu, že vláda letos zmrazila mzdové prostředky ve veřejném sektoru, domníváme se, že průměrná národní mzda letos nevroste o více než 4,5 %. Platy v sektoru mohou vzrůst pouze v případě, že instituce přistoupí k redukci zaměstnanců a takto ušetřené zdroje použije na zvýšení platů ostatních. Nedomníváme se však, že by šlo o hromadný jev a zaměstnanost zde očekáváme víceméně nezměněnou.Zatímco
růst mezd v roce 1999 hodnotíme jako neúměrně vysoký, výhled na rok 2000 je poměrně optimistický. Nízký růst mezd spolu s rostoucí nezaměstnaností totiž nebude vytvářet tlak na výraznější zvýšení spotřeby domácností. Pokud se navíc splní předpoklady vyššího růstu produktivity práce, nezaznamená obchodní bilance výraznější zhoršení.Zdroj: HN z 13. 3. 2000
Hvězda a křídla: Mercedes-Benz 300 SL (W198) je dnes koncernovou ikonou. Odpovídá jeho hodnocení realitě, nebo je nadnesené?
V Německu se rozhořela debata o tom, zda kvůli boji proti emisím nepřijdou víkendové zákazy jízd autem
Auto z Polska se nesmí jmenovat Milano. Alfa Romeo řeší prazvláštní problém
Ford s koněm ve znaku: šedesátiny legendárního Mustangu
Nejčastější podfuky nepoctivých prodejců ojetin: Stočený tachometr, falešná historie nebo Facebook
