Dráhy v zemích střední a východní Evropy by měly podle Evropské komise získat mnohem větší nezávislost na vládách. Další pokles osobní dopravy a jen mírný nárůst přepravy nákladní vykáží v letech 1998 - 2002 železnice prakticky ve všech reformních státech, které se ucházejí o členství v Evropské unii. Stav a vyhlídky tohoto sektoru u všech deseti kandidátů mapovala Evropská komise a závěry její zvláštní zprávy na toto téma nejsou nijak povznášející.
Brusel varuje před "mzdovou časovanou bombou", která může vést k finančnímu zhroucení železničních společností s postupem toho, jak se mzdy v našich zemích budou přibližovat západním. Naprostý kolaps hrozí většině středoevropských železnic, pokud se urychleně nezaměří na uspokojování potřeb trhu, na ekonomicky odůvodněné investice, a p
okud si nevymohou mnohem větší nezávislost na státu. Jejich ztráty se ztrojnásobí a význam železnice v hospodářství se stane spíše okrajovým.Reformy budou obtížné, přičemž odstrašujícím příkladem by se mohl stát ne tak dávný vývoj v Evropské unii. Dráhy v zemích patnáctky, příliš dlouho chráněné před nástrahami trhu, přepravují dnes už jen 15 procent nákladů. Počet cestujících se podařilo v posledních dvaceti letech udržet jedině za cenu velmi nákladných a deficitních investic z veřejných prostředků do sí
tě rychlovlaků. Jen v letech 1990 až 1995 přišlo udržování životaschopnosti železnic daňové poplatníky EU na 199 miliard eur.Nepodstoupí-li dráhy v reformních státech brzy důkladnou restrukturalizaci, hrozí, že se úhrnné roční ztráty tohoto sektoru do roku 2020 vyšplhají až na 30 miliard eur. Komise vidí řešení v systémových změnách, které budou provádět jak samy podniky, tak vlády. Soudí, že vlády by neměly přistupovat k drahám jako k subjektu naplňujícímu určité společenské funkce, ale měla by jim dát m
nohem větší samostatnost. Vedení železnic má mít mimo jiné právo rozhodovat o investicích, mělo by mít větší volnost v cenové tvorbě a v úvěrové politice. Kromě účasti na jmenování šéfa by vláda podle EK neměla do složení řídícího orgánu drah zasahovat.St
ruktura železnice musí sloužit předem stanoveným podnikatelským záměrům a přepravce má mít možnost přenechat mnohé aktivity soukromým subjektům. Vláda by měla ustanovit nezávislého regulátora trhu a vypracovat účinné sociální programy, protože zeštíhlování se dráhy asi nikde nevyhnou.Zdroj: HN z 15. 3. 2000
Hvězda a křídla: Mercedes-Benz 300 SL (W198) je dnes koncernovou ikonou. Odpovídá jeho hodnocení realitě, nebo je nadnesené?
V Německu se rozhořela debata o tom, zda kvůli boji proti emisím nepřijdou víkendové zákazy jízd autem
Auto z Polska se nesmí jmenovat Milano. Alfa Romeo řeší prazvláštní problém
Ford s koněm ve znaku: šedesátiny legendárního Mustangu
Nejčastější podfuky nepoctivých prodejců ojetin: Stočený tachometr, falešná historie nebo Facebook
