Švédsko a Dánsko směřují k euro

15.03.2000 | ,
MAKRODATA A EU


Přijetí jednotné evropské měny je jak ekonomickou otázkou, tak i záležitostí národní tradice a emocí

Přijetí jednotné evropské měny je jak ekonomickou otázkou, tak i záležitostí národní tradice a emocí. Ve Švédsku a Dánsku vládnoucí sociální demokraté učinili krok, který obě skandinávské země přiblížil k Evropské měnové unii (EMU): Švédskému premiérovi G. Perssonovi přinesl víkendový sjezd dosud rozštěpené vládní strany sjednocení v otázce europrojektu a dánský šéf vlády P. N. Rasmussen svolal na duben kongres strany, od něhož si slibuje potvrzení záměru u

spořádat 28. září referendum o vstupu do eurozóny. Prosazení tohoto úkolu nebude však pro žádnou z politických sil lehkou záležitostí.

Podle průzkumů veřejného mínění je poměr odpůrců eura vůči přívržencům 46:43 procentům. Mnozí Dánové se obávají, že euro ohrozí "stát blahobytu" a suverenitu, byť jejich centrální banka je zakotvena na euro a v podstatě nevede nezávislou měnovou politiku. Ukazatele skutečně hovoří o dobrém stavu dánské ekonomiky. Příznivý stav rozpočtu je podporován přijatelným růstem hrubé

ho domácího produktu (HDP), který překračoval průměr ostatních zemí EU. V loňském roce dosáhnul sice pouhých 1,3 procent, ale v příštích letech má opět dojít ke zvýšení dynamiky. Dánsko je oceňováno za aktivní politiku zaměstnanosti, v jejímž důsledku klesla úroveň nezaměstnanosti na 5,7 procent.

Přirozeně, že Dánsko má i problémy, tlak daňové zátěže, drahý důchodový systém a relativně vysokou míru inflace, která překročila 3,2 procenta. Inflační křivka by ale měla být ze střednědobé perspektivy stlačena, což naznačují 2,3procentní výhledy na letošní rok, a to vzhledem k ukončeným jednáním o navyšování mezd během příštích čtyř let. "Pro 80 procent podnikatelů skončila tarifní jednání, nyní jsme na řadě my," prohlásil v této souvislosti Rasmussen, doufající s

nad až příliš optimisticky v to, že Dánsko vstoupí do eurozóny již v roce 2002.

Švédové jsou při vyslovování termínů daleko opatrnější. Na podzim roku 2000 jsou plánovány parlamentní volby, tudíž do konce roku 2002 se nepočítá s plebiscitem o vstupu do eurozóny. Přijetí eura by podle některých pozorovatelů přicházelo v úvahu až v roce 2003, a to nehledě na poněkud slabší pozice švédských euroskeptiků. Jejich argumenty jsou však stejné, jako u sousedů na druhé straně Öresundu: o

bavy z nepříznivého vlivu na vysokou životní úroveň.

Švédská ekonomika zaznamenala lepší výsledky než většina zemí eurozóny, přičemž loňský růst HDP se přiblížil čtyřprocentní hranici. Roční míra inflace se pohybuje na 0,8 procenta a nezaměstnanost vykazuje nadále pokles. Ekonomové vidí příští roky velmi příznivě, shodují se však v tom, že otevření dveří eurozóně by jistě přineslo zvýšení konkurence a snížení cenových rozdílů s ostatními zeměmi patnáctky. Dá se předpokládat, že tento argument způsobí odpůr

cům eura "značné ztráty".

Zdroj: HN z 15. 3. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU