Konkurs Královopolskou zlikviduje, tvrdí zaměstnanci i vedení firmy

15.03.2000 | ,
MAKRODATA A EU


Brněnská strojírna Královopolská se po vyhlášení konkursu nezadržitelně řítí do propasti

Brněnská strojírna Královopolská se po vyhlášení konkursu nezadržitelně řítí do propasti. Prohlásil to včera generální ředitel společnosti Milan Rada. "Za poslední tři týdny je výpadek zakázek zhruba 350 milionů korun, tedy polovina všech zakázek za celý rok," uvedl. Vinu na drastickém propadu přičítá šéf Královopolské právě rozhodnutí obchodního soudu. Snížení výroby bude mít podle něj za následek propouštění pracovníků.

"Škody jsou nevratné, ale pokud Vr

chní soud v Olomouci konkurs zruší, můžeme se z toho dostat," tvrdí generální ředitel. Na nádvoří brněnské strojírny se včera po skončení pracovní doby sešlo několik set jejích pracovníků. Společně protestovali proti konkursu, který na podnik prohlásil Krajský obchodní soud v Brně 22. února. Šéf odborářů Jan Slavík zaměstnance informoval o dopise předsedovi vlády Miloši Zemanovi. V něm odboráři premiéra žádají, aby využil svého postavení a urychlil jednání u Vrchního soudu v Olomouci, k němuž se vedení firmy proti konkursu odvolalo.

Jak to vlastně bylo

Krajský obchodní soud v Brně rozhodl o konkursu na základě návrhu soukromého podnikatele Jana Pivce. Tomu dlužila Královopolská přes milion korun. Správcem konkursní podstaty jmenoval soud brněnského advokáta Romana Šnyrcha. Ředitel Rada nicméně soudí, že konkurs byl vyhlášen zbytečně. "V polovině loňského roku jsme podali návrh na soudní vyrovnání s věřiteli, takže konkurs není nutný," uvedl pro LN Rada. Soudní vyrovnání bylo prý pro věřitele mnohem výhodnější než konkursní řízení. "Také pan Pivec mohl dostat ze své milionové pohledávky zpět víc peněz než za současné situace." Více než stoletý strojírenský podnik v roce 1995 získala v privatizaci brněnská společnost Kenap.

Ta však požadovanou půlmiliardu nesplácela, takže Fond národního majetku (FNM) od smlouvy odstoupil. Od prosince 1997 je tedy majoritním vlastníkem s 51 procenty akcií opět stát, zbylé akcie vlastnil Kenap, fyzické osoby a investiční fondy. Podle tiskového mluvčího Královopolské Aleše Řiháčka byla tehdejší dluhová zátěž zhruba čtyři miliardy korun. Největší část dlužil podnik Konsolidační bance.

V prosinci loňského roku se rozhodl FNM koupit prostřednictvím své dceřiné firmy KRAS od Konsolidační banky dluh ve výši 2,2 miliardy korun. Poté investici vložil do základního jmění Královopolské. KRAS se tak stal téměř stoprocentním vlastníkem. "Zůstal nám dluh kolem půldruhé miliardy, se kterým bychom se bez konkursu vypořádali," říká mluvčí Řiháček.


Zdroj: 15. 3. 2000

Autor článku

Články ze sekce: MAKRODATA A EU