Počet padělků bankovek řadí ČR na druhé místo v Evropě

Celý svět se čím dál tím víc potýká s falšováním peněz, boj proti němu však vyžaduje mnohem účinnější mezinárodní spolupráci Evropská unie vytváří při centrální bance analytické středisko, které bude koordinovat boj proti padělání peněz.

Zdá se, že v Evropě se schyluje k jedné významné změně v právním myšlení. Až dosud byly podle trestních zákoníků evropských zemí a v souladu s ustanovením Úmluvy o padělání peněz z roku 1929 chráněny pouze "peníze, které jsou v oběhu podle zákona", nebo ty, které již pozbyly platnost, ale za "zákonné peníze" je lze vyměnit. V závěru minulého roku Evropská rada přijala na návrh SRN záměr rozhodnutí o zvýšení trestněprávní ochrany eura proti padělání (publikován v Úředním listu EU pod č. 1999/C 322/04). V návaznosti na dříve přijatá rozhodnutí a s odvoláním na Mezinárodní úmluvu o potírání penězokazectví z 20. 4. 1929 (Úmluva) navrhuje Evropská rada zavázat členské státy EMU k rozšíření ochrany podle čl. 3 na peníze, jejichž vydání se teprve připravuje.

Šance padělatelů

Definitivní tiskové obrazce bankovek a přesný výčet jejich ochranných prvků dosud zveřejněny nebyly, lze ovšem očekávat, že se od dosud publikovaných vyobrazení příliš lišit nebudou. To dává potenciálním padělatelům šanci uspět zejména v počátečním období po zavedení evropských bankovek s reprodukcemi toho, co zatím publikováno bylo. Riziko se zvyšuje tím více, že ECB schválila projekt masívní osvětové kampaně popisů bankovek i s jejich ochrannými prvky ve značném předstihu. Evropská centrální banka i Europol, kterému bylo svěřeno vyšetřování trestných činů spojených s paděláním eurobankovek a euromincí, se právem obávají, že stejně jako se na vydání nových bankovek připravují ceninové tiskárny a národní centrální banky, připravují se na den "E" (1. 1. 2002) i padělatelé. Jejich šance uspět s padělky hned v prvních dnech bude nepochybně značná. Pokud však policie v současné době zjistí, že se někde falešné eurobankovky vyrábějí, nemá prakticky šanci jednání padělatele i při naplnění všech ostatních znaků skutkové podstaty kvalifikovat jako trestný čin padělání peněz. V úvahu by samozřejmě přicházely alternativy typu příprava podvodu apod. Navíc existuje reálné nebezpečí, že by se judikatura jednotlivých evropských zemí značně lišila.

Zpřísnění ochrany

Lze celkem oprávněně očekávat, že pokud takové rozhodnutí bude přijato v rámci EU, novela příslušných ustanovení úmluvy bude navržena i na nejbližším kongresu Interpolu věnovaném otázkám padělání peněz. Na závěr, že k podání návrhu na zpřísnění ochrany peněz dojde, je možno usuzovat i z nových trendů v oblasti padělání. Množství zjištěných padělků ve světě neustále narůstá. Příčiny jsou známé: sofistikovaná výpočetní a reprodukční technika ve službách nejen profesionálních, ale i tzv. příležitostných padělatelů, globalizace organizovaného zločinu a poněkud nepružná spolupráce policie v mezinárodním měřítku. Zejména Interpol, přes významné úspěchy v jiných oblastech, bývá za určitou byrokratičnost v otázkách výměny informací o padělaných penězích často centrálními bankami kritizován a banky dávají přednost dvoustranné spolupráci. Poznatek z praxe vedl i v EU nejen k rozhodnutí o vytvoření analytického centra při Evropské centrální bance (Counterfeits Analysis Center ECB), do jehož databáze by měly mít přístup všechny národní centrální banky zemí EMU, ale i již zmíněné vybavení Europolu kompetencemi k vyšetřování.

Situace v tuzemsku

O to, aby veřejnost v ČR na problematiku padělání peněz nezapomněla, se starají především sdělovací prostředky. Zprávy o zadržení padělaných peněz mají ještě většinou charakter senzace zdůrazňující kvalitu padělků "k nerozeznání" od pravých bankovek. Na druhé straně však už je nutno vyzvednout snahu některých reportérů dávat příspěvkům o padělcích peněz více osvětový charakter zejména upozorňováním na ochranné prvky a rozdíly mezi padělky a pravými bankovkami. Cílem těchto příspěvků by totiž skutečně nemělo být veřejnost vystrašit, ale upozornit ji, aby si lépe všímala přijímaných peněz. Ve statistikách figurují vedle padělků zadržených policií též padělky zadržené z oběhu. Jsou to padělky zjišťované v odvodech tržeb v peněžních centrech i bank do centrální banky. Podíl padělků zadržených z oběhu na celkovém množství padělků v určitém státě bývá zpravidla ovlivněn úspěšností jednotlivých policejních složek, které v řadě případů zadrží množství padělků před jejich uvedením do oběhu buď ještě v dílnách, nebo u distributorů padělků. V ČR se podíl padělků zadržených z oběhu a padělků zadržených policií rok od roku mění. Zatímco v roce 1998 bylo množství padělků zjištěných policií téměř čtrnáctkrát vyšší než padělků z oběhu, v roce 1999 představoval podíl padělků zadržených policií jen 85 % padělků zadržených z oběhu. Množství falešných peněz v oběhu meziročně však absolutně vzrostlo.

Mezi prvními

Při srovnáních na mezinárodní úrovni se začíná stále častěji používat agregovaných ukazatelů, které absolutní čísla relativizují. Patří k nim např. množství padělků zadržených v oběhu na určité množství obyvatel nebo na množství bankovek v oběhu. Taková srovnání jsou velmi zajímavá. Např. v roce 1998 se ČR v počtu padělků celkem zadržených na 1 milión obyvatel "vyšvihla" na druhé místo hned za Velkou Británii, ale před Irsko, Francii a Itálii. Ovšem pokud jde o počty padělků z oběhu na 1 milión obyvatel, tam zůstala ČR s počtem 247,8 kusů hluboko v dolní polovině tabulky za všemi uvedenými zeměmi, ale před Dánskem, Finskem, Rakouskem a Švédskem. Padělky českých bankovek se koncentrují do nominálů 1000 Kč a stále více 5000 Kč. Lze se jen dohadovat, že jednou z příčin změny padělatelských priorit mohlo být zavedení nových ochranných prvků na tisícikorunách z roku 1996. K obdobnému efektu došlo např. v Německu, kde po zavedení nových bankovek s kinegramem došlo k výraznému poklesu výskytu padělků. Je však otázkou, jaký bude další vývoj.

Účinná ochrana

Úspěšná eliminace padělků bankovek starších vzorů je podmíněna ukončením jejich platnosti a nastavením režimu jejich další možné výměny pouze v bankách. O nižší efektivitě jiných řešení se mohl přesvědčit např. americký FED a Bureau of Engraving and Printing. Od roku 1996 jsou do oběhu vydávány bankovky nové série, tzv. "velké hlavy", na nichž je mimo další nové ochranné prvky použito i OVI (Optically Variable Ink), známé též z našich bankovek. Platnost a oběh starších typů "greenbacks" však zůstaly zachovány bez úvah o stažení z oběhu. To velmi nahrává padělatelským mafiím z různých konců světa (včetně zemí bývalého SSSR). Počet padělků starších typů včetně tzv. "superdolarů" (velmi kvalitních padělků) se nesnížil, objevily se však padělky nové, včetně napodobení OVI. Pokud by tedy zavedení nových ochranných prvků mělo být efektivní a snížit počet padělků v oběhu, bude nutno zvážit otázku ukončení platnosti bankovek vyšších hodnot dřívějších vzorů: 1000 Kč vzoru 1993, 2000 Kč vzoru 1996 a 5000 Kč vzoru 1993. Omezení možnosti výměny těchto bankovek pouze na pobočky obchodních bank a na pobočky centrální banky výrazně sníží možnost uplatnění jejich padělků v oběhu. V tomto směru je ČNB limitována pouze směrem dolů, výměnná lhůta nesmí být kratší než 5 let. Nic však nebrání tomu, aby výměnná lhůta u bankovek nejvyšších hodnot byla podstatně delší.

Zdroj: ČNB