Textilní průmysl za pololetí opustila osmina pracovníků

"Je to vážný sociální problém, nyní musíme hledat odpověď na otázku, co s nimi, jaké programy pro ně připravit," dodala. Hlavním důvodem, proč firmy místa ruší, je podle ní snaha o růst efektivity práce. Ještě před deseti lety zaměstnával sektor na 150.000 lidí.

K celkovému omezování výroby v textilním a oděvním průmyslu přispívá dlouhodobý nárůst dovozu levného textilní zboží hlavně z Číny, řekla Hálkovová. Liberalizace, k níž Evropská unie přistoupila začátkem letošního roku, se ale podle ATOK zatím na českém textilním a oděvním trhu příliš neprojevila. "Většina obchodníků se totiž předzásobila, a proto očekáváme větší vlnu až v druhé polovině roku," uvedla Hálkovová.

ATOK si zlepšení situace slibuje od odhody mezi Čínou a EU z června letošního roku. Čína se zavázala, že dobrovolně omezí tempo růstu dovozu deseti textilních a oděvních produktů do členských států do roku 2008 na osm procent až 12,5 procenta ročně.

Pozitivněji než zaměstnanost se podle asociace jeví údaje o množství výrobních jednotek v celém textilním a oděvním průmyslu. Jejich počet vzrostl od konce roku 2004 o devět procent na 777, v samotném textilním sektoru se pak počet firem vyšplhal na 387, což je o deset procent více než na konci roku 2004. "Jsou to však spíše malé a střední firmy, které mohou stejně rychle, jako vznikly, také zaniknout," upozornila Hálkovová.

Podle výsledků za prvních pět měsíců roku asociace odhaduje, že v polovině roku dosáhnou tržby v textilním a oděvním průmyslu přibližně 30,3 miliardy korun. Z toho zhruba 24,2 miliardy korun v textilním průmyslu a 6,1 miliardy korun v oděvním. Takový výsledek by odpovídal poklesu tržeb celého sektoru ve srovnání se stejným obdobím minulého roku zhruba o čtyři procenta.