Oblast eura dělí hospodářská rychlost

Oblast eura, kterou od letošního ledna tvoří jedenáct zemí Evropské unie, se podle expertů sledujících dynamiku jejich hrubého domácího produktu rozdělila na tři skupiny. Neděje se nic dramatického, pozornost však poutají především rozdíly ve vývoji dvou největších ekonomik- německé a francouzské. V tempu růstu HDP na hospodářské dráze eurooblasti, kde žije 291 milionů lidí, vedou Irsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko. Další kvarteto ve složení Francie, Nizozemsko, Belgie s Lucemburskem a Rakousko se pohybuje kolem dvouprocentního průměru jedenáctky. Zaostávají Německo a Itálie, tedy země představující 51 procent hospodářského výkonu "eurolandu". "Na rozdílné hospodářské dynamice nespatřuji nic dramatického, neboť rychlejší růst méně vyspělých zemí, například Portugalska a Španělska, patří ke stěžejním cílům Evropské unie," poznamenal Jan Stankovsky z Rakouského ústavu pro hospodářský výzkum. Připomněl, že pro hospodářství uvedených dvou zemí a také Irska stále představují silnou vzpruhu peněžní transfery ze společných fondů Evropské unie. "V dlouhodobém průměru odpovídají třem až čtyřem procentům HDP," dodal Stankovsky. Západní odborníci v posledních analýzách poukazují také na to, že se zcela odlišně vyvíjejí dva klíčové hospodářské barometry. "Ve většině zemí majících euro sílí spotřebitelská důvěra, zatímco index podnikatelské důvěry se vyvíjí nevalně," napsal list The Wall Street Journal Europe. Typickým příkladem je Německo, kde průmyslová výroba v březnu meziročně klesla již šestý měsíc po sobě- podobně jako v Itálii- ale březnový maloobchodní obrat reálně stoupl o 6,8 procenta. "Ve většině západoevropských zemí jsou u kormidla vlády, které se snaží podněcovat hospodářskou konjunkturu vyššími výdaji na spotřebu, což domácnostem přirozeně nahrává," vysvětlil Stankovsky. Podnikatelé však krabatí čelo, neboť se obávají, že nynější velkorysejší utrácení z veřejných rozpočtů povede k vyšším schodkům a vlády budou muset chtě nechtě šlápnout na brzdu. V tomto názoru je utvrzuje také Evropská centrální banka. Mnohé experty překvapuje, jak hluboko se nadechla francouzská ekonomika. "Pacientovi se konečně ulevilo," komentoval hlavní makroekonomická čísla Christopher Potts z pařížského brokerského domu Credit Agricole Indosuez Cheuvreux. Připomněl, že francouzská ekonomika v období 1990-1997 ve srovnání s průměrem dnešní eurooblasti rostla asi polovičním tempem, kdežto loni se vyhoupla na 3,2 procenta. Růst ve Francii pohání především silná domácí poptávka, na straně tvorby HDP pak sektor služeb zaznamenávající pozoruhodný růst.

Zdrpj: MF Dnes 17.5. 1999