Spojování podniků nabralo tempo i ve střední Evropě

Vysoké tempo nákupů a spojování podniků pokračovalo ve světě i loni přes ekonomické nesnáze rozvíjejících se zemí. Hodnota fúzí a akvizic dosáhla rekordní výše 544,31 miliardy dolarů, což je téměř šedesátiprocentní nárůst vzhledem k roku 1997. Počet transakcí se přitom podle studie KPMG loni snížil o více než 600 na 5153. "Spojování firem je důsledkem liberalizace světových trhů, které umožňují propojení světového hospodářství. To pak nutí firmy k posílení jejich konkurenční schopnosti," míní Jan Stankovsky z Rakouského institutu pro hospodářský výzkum. Oblíbené cílové země se podle studie loni nezměnily. Investoři tak stále dávají přednost západní Evropě a Spojeným státům před rozvíjejícími se ekonomikami.

EURO BYLO MOTOREM SPOJOVÁNÍ NA ZÁPADĚ Aktivita investorů v západoevropských zemích loni dosáhla nového vrcholu s celkovou hodnotou transakcí ve výši 229,61 miliardy dolarů, což byl nárůst téměř o 65 procent. "Nástup eura tento region pro investory značně zatraktivnil," říká Tomáš Kořínek z Commerzbank. Británie se přes svou neúčast v měnové unie stala největším magnetem. Přitáhla transakce ve výši přes 86 miliard dolarů. Druhé bylo Německo s 36,73 miliardy dolarů a třetí Belgie s více než čtyřnásobným růstem na 26,15 miliardy. Americké společnosti na tradičně prvním místě mezi investory loni vystřídali Britové s podílem 25 procent na všech těchto transakcích.

VE STŘEDNÍ EVROPĚ POČET FÚZÍ VZROSTL I ve střední Evropě loni fúzí a akvizic přibylo. Jejich počet podle firmy PriceWaterhouseCoopers poskočil o 38 procent na 355 transakcí v hodnotě asi pět miliard dolarů. Nárůst byl z velké části podpořen polským a maďarským trhem. V Polsku se počet transakcí více než zdvojnásobil a jejich hodnota stoupla o 59 procent. V Maďarsku se objem zvýšil o 37 procent. Počet spojení a akvizic mezi středoevropskými firmami vzrostl o 72 procent, zatímco aktivity zahraničních investorů v této oblasti jen o 13 procent.

ČESKÁ REPUBLIKA ZŮSTALA POZADU Česká republika podle zprávy PriceWaterhouseCoopers zůstala značně pozadu, když počet fúzí a akvizic vzrostl o patnáct procent na 77. "Dynamika odpovídá ohodnocení atraktivity těchto zemí pro mezinárodní investory," míní Stankovsky. Podle něho jsou například krátkodobě vyčerpány investiční možnosti donedávna nejoblíbenějšího Maďarska. Juraj Renčko ze slovenského Prognostického ústavu soudí, že rozdíl je způsoben zejména tím, že Poláci i Maďaři již stabilizovali svoje podniky. "V České republice kvůli netransparentnímu prostředí reformy zmrzly, což se samozřejmě projevuje v nižší aktivitě investorů," vysvětluje. Kořínek k tomu říká: "U nás potřeba fúzovat v minulých letech nebyla. Šli jsme v privatizaci jinou cestou než Polsko a Maďarsko. Ta se příliš neosvědčila, což je na těchto číslech vidět."

Zdroj: MF Dnes 24.5. 1999