Nezaměstnanost v EU bude klesat

06.01.2000 | ,
Domovská stránka


Evropě nezbude, než aby se dohodla na jednotném přístupu a harmonizaci daní

Evropě nezbude, než aby se dohodla na jednotném přístupu a harmonizaci daní

Jen během loňského roku se Evropské unii podařilo snížit nezaměstnanost o jedno procento, tedy z desíti na devět procent. Vzhledem k očekávanému výraznému zvýšení dynamiky hospodářského růstu v zemích eurozóny půjde o tři procenta a také prosazujícím se strukturálním změnám je i dalšího stlačování nezaměstnanosti velice pravděpodobné. Tento předpoklad potvrzují prognózy, podle nichž by se počet osob bez práce mohl dostat do roku 2001 až na hranici osmi procent.

Za tímto obecným pozitivním vývojem se však ukrývají jisté rizikové aspekty. Jedním z nich je prohlubování r

ozdílů v úrovni zaměstnanosti mezi regiony, které se za posledních 15 let výrazně prohloubily. Například v Nizozemsku mohla být díky dynamice ekonomiky a politice flexibility pracovního trhu tato disproporce překonána. Naopak v Itálii se nadále rozevírají nůžky mezi vyspělejším severem a jihem a v některých regionech ve Španělsku nezaměstnanost dosahuje až 40 procent. Proto je zřejmé, že otázka místního rozvoje a role místních a regionálních orgánů bude nabývat na významu.

Evropa nadále zaostává za Spojený

mi státy ve vytváření nových pracovních příležitostí. Na rozdíl od USA se však Evropanům daří zvyšovat úroveň zaměstnanosti zvláště vytvářením kvalifikovaných pracovních míst, čímž současně dochází k redukování fyzicky náročné práce. Dochází a bude přitom nadále docházet k napětí v tradičních odvětvích s převažující manuální pracovní silou.

Řada expertů se na druhé straně shoduje v tom, že tzv. macdonaldovská, tedy levná pracovní místa, prohlubují nerovnost a odbourávají sociální jistoty pro Evropany tak důležité. Na rozdíl od USA dokázala Evropa zajistit také procentuálně více míst pro ženy. Ve výši zaměstnanosti tedy starý kontinent zaostává, ale jeho růst je zdravější než vzestup ekonomiky USA. Renomovaný německý institut DIW ve své prosincové zprávě do

šel při srovnání liberalizovaného pracovního trhu v Británii a Francie k závěru, že francouzský model je z dlouhodobějšího hlediska úspěšnější. Británie sice díky zavedení práce na zkrácený úvazek a přísnějšímu poskytování sociální pomoci dosáhla takřka čtyřprocentní nezaměstnanosti, ale samotný počet zaměstnaných osob se zde snížil o dvě procenta.

Francii se naopak podařilo zvýšit podíl výdělečně činných o 1,5 procenta, což vytváří dobré předpoklady i pro snižování nezaměstnanosti, především pak zavedením 35hodinového pracovního týdne. Mimo jiné tuto inspiraci chtějí začít prosazovat evropské odbory. Organizace evropských zaměstnavatelů UNICE ovšem takový přístup odmítá a požaduje provedení reforem, které by zajistily vyšší flexibilitu pracovního trhu a v j

ejím důsledku zlevnění pracovní síly. UNICE přitom podporuje současnou politiku Bruselu, která spočívá v tom, že členské státy vypracují národní plány a podle nich se hledají styčné plochy. Jednotnému řešení spočívajícímu v jasné strategii, harmonizaci daňových soustav a zavedení všeobecné minimální mzdy, se ale unie nevyhne.

Zdroj: HN z 6. 1. 2000

Autor článku

Články ze sekce: Domovská stránka