Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

Odvod pojistného aneb kdy se nemusí platit

Upozornění: Zákon č. 376/2015 Sb. o ukončení důchodového spoření stanovuje postup ukončení a vypořádání důchodového spoření během roku 2016. Níže uvedené texty jsou uvedeny pouze pro informaci. Více informací o ukončení důchodového spoření.

Rozhodne-li se občan vstoupit do druhého pilíře, uzavře s vybranou penzijní společností smlouvu o důchodovém spoření, ve které si zvolí podle své tolerance k ziziku strategii spoření (druh nebo druhy fondů). Do druhého pilíře vstoupí až registrací smlouvy u Centrálního registru smluv (CRS). Tím však jeho povinnosti nekončí.
 

Zaměstnanec a zaměstnavatel

Po uzavření smlouvy musí zaměstnanec písemně svému zaměstnavateli (plátci pojistného) oznámit datum, kdy se stal účastníkem důchodového spoření, aby zaměstnavatel mohl plnit povinnosti plátce pojistného.
Zaměstnavatelé, kteří jsou plátci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků se tak automaticky ze zákona stanou plátci pojistného na důchodové spoření. Správce pojistného (tj. místně příslušný správce daně) se tuto skutečnost dozví na základě prvního elektronického hlášení zaměstnavatele. Zaměstnavatel podává hlášení vždy vtermínu do 20. dne následujícího měsíce, kdy je zároveň splatná i záloha na pojistné za uvedenou zálohové období. Po ukončení kalendářního roku podává zaměsnavatel (plátce pojistného) do tří měsíců vyúčtování pojistného, dle jednotlivých zaměstnanců účastnících se druhého pilíře a souhrn za plátce.
Správce CRS začíná převádět pojistné od účastníka, tj. jeho zaměstnavatele na účet penzijní společnosti ode dne registrace nové smlouvy (tj. k prvnímu dni kalendářného měsíce, který následuje po nabytí právní moci registračního rozhodnutí).

Změní-li zaměstnanec zaměstnání oznámí pouze svému novému zaměstnavateli, že je účastnékem důchodového spoření. Správci CRS ani penzijní společnosti tuto informaci neoznamuje. Nový zaměstnavatel na základě oznámení zaměstnance sníží odvod pojistného na důchodové pojištění a provede odvod sraženého pojistného na důchodové spoření a bude provádět měsíční hlášení a roční vyúčtování.

Platba zaměstnavatele na důchodové spoření

Zaměstnavatelé provedou srážky pojistného za své zaměstnance (účastníky důchodového spoření) v sumární částce místě příslušnému finančnímu úřadu na jeho účet s předčíslím 41013 a variabilním symbolem (kmenová část DIČ plátce pojistného). Přijaté pojistné převedou finanční úřady příslušným penzijním společnostem účastníků na jejich účet důchodového spoření.

Účast osob samoststně výdělečně činných (OSVČ) na důchodovém spoření

OSVČ (účastníci důchodového spoření) zálohy na důchodové spoření neplatí. Pojistným obdobím jpro důchodové spoření je kalendářní rok. Tato OSVČ je povinna podat pojistném přiznání k pojistnému na důchodové spoření. To bude součástí daňového přiznání OSVČ.
Pojistné přiznání nemusí OSVČ podávat pouze v případě, pokud její pojistné je 0 Kč nebo za něj pojistné odvádí výhradně zaměstnavatel (OSVČ bez příjmu z podnikání je zároveň zaměstnancem).
OSVČ účastny důchodového spoření však mohou hradit pojistné do limitu 100.000,- Kč a to svému místně příslušnému finančnímu úřadu na bankovní účet s předčíslím 31018 a variabilním symbolem (kmenová část DIČ účastníka důchodového spoření). Z přijatého pojistného převedou finanční úřady penzijní společnosti účastníka na účet důchodového spoření částku maximálně ve výši limitu 100.000,- Kč. Informace o reálné výši pojistného na důchodové spoření za rok 2013 bude uvedena v pojistném přiznání podávaném v roce 2014.

Osoby bez příjmů aneb kdy se nemusí platit

Podpisem smlouvy o důchodovém spoření se tak účastník zaváže k tomu, že po zbytek jeho výdělečné činnosti až do přiznání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění (první pilíř) bude část jeho pojistného (3 procentní body) odváděna na jeho individuální účet u penzijní společnosti. Současně se zaváže, že po uvedenou dobu, bude platit zvýšenou sazbu pojistného, a to o dodatečné 2 procentní body, které budou rovněž převáděny na jeho individuální účet u penzijní společnosti.
Co se však stane v okamžiku, kdy účastník přijde o příjmy a žádné pojistné nebude do prvního pilíře odváděno?
Tato situace se může stát pokud občan přijde o zaměstnání, je na mateřské nebo rodičovské dovolené či je dlouhodobě nemocen. V tomto případě nemá žádný příjem a většinou bývá odkázán na příjem od státu. Pokud občan nemá příjem, ze kterého je odváděno pojistné do prvního pilíře, neprobíhá ani platba do druhého pilíře. Občan však nadále zůstává účastníkem důchodového spoření (druhého pilíře), jeho účast nezaniká. Pokud opět má příjem ze kterého je pojistné odváděno, platby se obnoví.
Platí tedy jednoduché právidlo: Platba do druhého pilíře (důchodové spoření) kopíruje platbu do prvného pilíře (povinné důchodové pojištění).

Sdílení a tisk

Související aktuality

Jak se liší důchod otce a jeho syna?

01.12.2016  |  Petr Gola

Jak moc se bude lišit výpočet důchodu otce a syna, budeme-li počítat, že studovali stejnou dobu, po celý…

6 tipů, jak být správným leaderem a vyvarovat se chyb

03.11.2016  |  Redakce

Leadership je pojem, o kterém se v souvislosti s byznysem v současné době hodně mluví. A je jedno, jestli máte na starosti celou firmu, nebo jen malý…

Jak mohou firmy ušetřit na energiích?

02.11.2016  |  Redakce

Zajistit nízkou energetickou náročnost provozu je nejjednodušší při samotné stavbě, u stávajících provozů pak nastupuje vhodně zvolené zateplení či…
Zobrazit další související aktuality