Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

Úhrada za poskytnuté sociální služby

Pojmem úhrada nákladů za sociální služby se rozumí platba uživatele sociální služby poskytovateli za činnosti v rozsahu uvedeném ve smlouvě o poskytování sociální služby.

Zákon současně uvádí řadu druhů služeb, které jsou poskytovány bez úhrady. Jedná se o následující druhy služeb:

  • sociální poradenství (§ 37),
  • raná péče (§ 54),
  • telefonická krizová pomoc (§ 55),
  • tlumočnické služby (§ 56),
  • krizová pomoc (§ 60),
  • služby následné péče (§ 64),
  • sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§ 65),
  • sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66),
  • terénní programy (§ 69),
  • sociální rehabilitace (§ 70),
  • sociální služby v kontaktních centrech (§ 59) a nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež (§ 62),
  • služby sociálně terapeutických dílen (§ 67),
  • sociální služby intervenčních center (§ 60a).

U ostatních druhů služeb zákon vždy uvádí, za které činnosti je od uživatele požadována úhrada. Výše úhrad je zákonem, respektive vyhláškou ministerstva regulována tak, aby služby byly pro uživatele finančně dostupné.

Pokud jsou smlouvou sjednány činnosti, které jdou nad rámec tzv. základních (povinných) činností, může být požadována úhrada až do výše skutečných nákladů za tyto činnosti. Zákon, respektive vyhláška, určuje maximální výše úhrad, což znamená, že poskytovatel se s uživatelem musí ve smlouvě dohodnout, jaká konkrétní částka bude hrazena. Tato částka nesmí překročit maximální limit.

Poskytovatel má také právo požadovat podíl na úhradě za služby i od tzv. osob povinných výživou vůči uživateli služby. Jde především o manžela, manželku a děti, a to v případech, kdy příjmy uživatele služby nepostačují na úhradu nákladů. Základní princip úhrady nákladů za poskytnuté služby je ten, že k úhradě nákladů za poskytnutou péči je určen především příspěvek na péči a úhradu za pobyt a stravu hradí uživatel ze svých příjmů (mzda, důchod, jiné pravidelné příjmy, např. z nemovitostí apod.).

V případě, že je člověk v pobytovém zařízení sociálních služeb, je úhrada za péči automaticky stanovena ve výši příspěvku na péči a v případě pobytu v týdenním stacionáři ve výši 75% příspěvku na péči.
V ostatních případech je úhrada za péči dojednána smlouvou podle rozsahu a intenzity úkonů, které poskytovatel osobě zabezpečuje.

Současně je uživatelům pobytových služeb garantováno, že jim po úhradě nákladů za stravu a pobyt musí zůstat alespoň 15% z jejich příjmu.

K úhradě za poskytnutou péči je určen příspěvek na péči. „Ze svého“ budou uživatelé pobytových služeb hradit pobyt a stravu, přičemž mohou z vlastního příjmu hradit také činnosti péče, pokud nepobírají příspěvek na péči a služby péče mají sjednány ve smlouvě.

Související aktuality

Jak se liší důchod otce a jeho syna?

01.12.2016  |  Petr Gola

Jak moc se bude lišit výpočet důchodu otce a syna, budeme-li počítat, že studovali stejnou dobu, po celý…

Zaměstnanecké benefity: Roste zájem o volnočasové aktivity

05.12.2016  |  Redakce

Zaměstnanecké benefity v nějaké podobě dnes nabízí až 99 % českých firem, průměrně přitom zaměstnanec obdrží celkem 12 odměn. Vyplývá to z průzkumu…

6 tipů, jak být správným leaderem a vyvarovat se chyb

03.11.2016  |  Redakce

Leadership je pojem, o kterém se v souvislosti s byznysem v současné době hodně mluví. A je jedno, jestli máte na starosti celou firmu, nebo jen malý…
Zobrazit další související aktuality