Z hrubé mzdy zaměstnance ve všech členských zemích OECD je sražena daň z příjmu fyzických osob a sociální pojištění (myšleno sociální i zdravotní dohromady). Čistá mzda zaměstnance je potom nižší i tyto povinné odvody. Z důchodu se však daň a pojištění v mnoha zemích neodvádí nebo mají důchodci nižší sazby či významná daňová zvýhodnění. Např. v Česku je od daně z příjmu osvobozen v letošním roce důchod ve výši 36násobku minimální mzdy, tj. do výše 288 000 tisíc korun za rok. Dani tedy odpovídá až část důchodu nad 24 tisíc korun měsíčně, takto vysoký důchod má důchodce v Česku výjimečně. Zjednodušeně tedy můžeme říci, že v Česku jsou důchody vypláceny již čisté. Proto není úplně přesné porovnávat hrubou mzdu a důchod, jak se často děje. Lepší je porovnávat náhradový poměr jako poměr čistého důchodu k čisté mzdě. Tento poměr je uveden v přiložené tabulce. Uveden je náhradový poměr plynoucí z průběžného systému a fondového systému (pokud je v zemi zaveden). Např. v Česku je zaveden pouze průběžný systém (pay-as-you-go), úspěšný tří-pilířový systém funguje v mnoha vyspělých zemích světa – Švýcarsku, Francii, Finsku, Novém Zélandu či Austrálii. Je však již zaveden i ve východní Evropě – Polsku nebo Slovensku. Výše dobrovolného spoření je závislá na každém jednotlivci, a proto v tabulce není tento příjem občanů vůbec zohledněn.

Kde si žijí důchodci nejlépe?

Životní úroveň důchodců je v průměru nejvyšší v Lucembursku, Nizozemí a zemích Skandinávie. V těchto zemích je výsledný příjem penzistů (se započítáním mírou spoření a čerpání vlastních úspor) v porovnání s příjmem dosahovaným před odchodem nejvyšší. Občané se zde dožívají i nejvyšší věku a nejdéle si tedy penzi užijí. Především penzisté ve Skandinávii jsou na tom zdravotně dobře a žijí velmi aktivní život. Důvodem je velmi zdravý životní styl Seveřanů.

Čistý náhradový poměr ve vybraných zemích (porovnání důchodu k čisté mzdě u mužů)

Pramen: OECD, Pensions at a Glance 2009: Retirement-Income Systems in OECD Countries, ISBN 9789264060715