Jak pobírat důchod ze zemí EU?

Svoboda pohybu umožňuje pracujícím využívat právo přijmout zaměstnání, ve kterékoli zemi EU a mít stejné pracvoní podmínky a sociální ochranu jako domácí občané. Počet Evropanů mající v penzi nárok na důchod z více členských zemí EU stoupá. Výplata důchodu je upravena Nařízeními č. 1408/71 a 574/72, které jsou nadřazeny zákonům jednotlivých členských zemí. V těchto ustanoveních se pamatuje na občany, kteří během svého aktivního života pracovali ve více členských zemí EU.

Záznamy o důchodovém pojištění jsou ve v každé členské zemi EU uchovávány až do doby, kdy dosáhne občan důchodového věku dle legislativy daného státu. Zjednodušeně řečeno, zaplacené příspěvky se nepřevádějí do jiné členské země EU a ani nejsou občanovi po skončení pojištění v daném členském státu vypláceny. Důchod vyplácí občanovi každá země, kde byl pojištěn po dobu alespoň jednoho roku. Při dosažení důchodového věku dle domácí legislativy je následně vyplácen poměrný důchod. Výše jednotlivých důchodů se vypočítává na základě záznamů o pojištění v každé jednotlivé zemi. Pokud byl občan v dané zemi pojištěn po dlouhou dobu, bude z dané země zde dostávat poměrně vysoký důchod. V opačném případě bude jeho důchod nízký.

Legislativa EU

Při vyplácení důchodů z více členských zemí EU platí několik základních principů, které jsou upraveny v Nařízeních EU č. 1408/71 a 574/72. Tyto předpisy jsou nadřazeny důchodovým zákonům jednotlivých členských zemí EU. Platí tedy, že:

• V každé zemi, kde občan vykonával výdělečnou činnost a byl důchodově pojištěn (odváděl tedy důchodové pojištění), jsou uchovávány podklady pro výpočet důchodu do doby, než dosáhne občan důchodového věku. Z každé země bude občan dostávat důchod až po dosažení důchodového věku dle národní legislativy. Výpočet důchodu je v každé zemi jiný a jeho úroveň v porovnání s průměrnou mzdou rozdílná.
• Aby měl občan nárok na poměrnou část důchodu z jiné členské země EU, tak je nutné, aby zde byl důchodově pojištěn nejméně jeden rok. V případě, že občan pracoval více než jeden rok ve více zemích EU, tak může dostávat poměrný důchod např. i z pěti zemí.
• Při výpočtu důchodu z jednotlivých zemí je nutné počítat s tím, že důchod z každé země se počítá na základě záznamů občana o době pojištění v dané zemi. V případě, že získal např. v Rakousku dobu pojištění pouze 4 roky, tak jeho důchod z Rakouska bude poměrně nízký.
• Při pojištění v jiné členské zemi EU je důchod vypočítán podle právních předpisů daného členského státu přesně stejným způsobem, jako pro státní příslušního dané země. Nezáleží tedy na tom, zda občan při dosažení důchodového věku v dané zemi bydlí či nebydlí.
  

Praktický příklad

Pan Novák byl při výkonu své práce pojištěn 34 let v Česku, 2 roky v Německu, 2 roky v Rakousku a 2 roky opět v Česku. Důchod pana Nováka se bude tedy skládat ze samostatných plateb důchodu ze všech tří zemí. Důchody totiž zpravidla vyplácejí pověřené instituce (v Česku ČSSZ) přímo penzistům. V Německu se tedy vypočte důchod, na který by měl pan Novák nárok po 40 letech pojištění, panu Novákovi bude z Německa vyplácena částka odpovídající jeho skutečným dobám pojištění, tj. 2/40 (5 %) této částky. Podobně Rakousko mu bude vyplácet 2/40 (5 %) částky, na kterou by měl v Rakousku nárok po 40 letech pojištění. A konečně Česko mu bude panu Novákovi vyplácet 36/40 (90 %) částky, na kterou by měl v Česku nárok po 40 letech pojištění.

Odlišný důchodový věk

V členských zemích EU je jiný důchodový věk. Ve většině západoevropských zemí je důchodový věk 65 let, ve východní Evropě je to však o několik let méně. Nárok na důchod má občan vždy až po dosažení důchodového věku. Důchody z jiné členské země EU se přepočítávají na měnu země, kde penzista bydlí. Směnné kurzy se pevně stanovují čtyřikrát ročně. Pro zasílání důchodů do ciziny je zapotřebí sdělit jednotlivým pověřeným institucím v daných zemích potřebné údaje (např. bankovní spojení, potvrzení o pobytu nebo pravidelné zasílání dokladu, že občan žije, potvrzené notářem…). Všechny podrobnosti sdělí jednotlivé instituce v daných zemích.

Práce v EU kratší než jeden rok

Pokud občan řádné odvádí pojistné ze svého příjmu v dané zemi zaměstání po dobu kratší než jeden rok, tak o své příspěvky nepřijde. Nevznikne mu však nárok na výplatu poměrné části důchodu z dané země. Platí pravidlo, že pokud doba, po kterou byl penzista v jedné zemi pojištěn, není dostatečně dlouhá na získání nároku na důchod v této zemi, všechny doby pojištění, které splnil, budou vzaty v úvahu v jiné zemi. Tato legislativní úprava EU zaručuje, že nikdo není znevýhodněn z důvodu, že pracoval během svého života v mnoha členských zemích EU.

Praktický příklad

V případě, že občan je pojištěn 8 měsíců ve Španělsku a poté 6 měsíců v Portugalsku a následně 10 let ve Francii a pracovní kariéru ukončí v Itálii, tak převezme dobu pojištění ve Španělsku a Portugalsku (doba pojištění je kratší než jeden rok) Itálie, protože je zemí posledního zaměstnání. Tato legislativní úprava EU zaručuje, že nikdo není znevýhodněn z důvodu, že pracoval během svého života v mnoha členských zemích EU.