finance.czMakrodata a EUHDPHospodářský vývoj

Hospodářský vývoj

Ekonomický růst (Economic growth) znamená zvýšení reálného potenciálního produktu v čase.

Mezi hlavní zdroje ekonomického růstu patří:

  • růst výrobních faktorů (zejména práce a kapitál),
  • růst celkové produktivity výrobních faktorů, kterou zapříčiňují faktory jako vzdělání, inovace, technologie, úspory z rozsahu, vědecký pokrok apod.

Hospodářské cykly

Hospodářské cykly (Bussines cycles) znamenají opakující se kolísání skutečného produktu kolem potenciálního produktu či růstového trendu.

Zvyšování úrovně aktuálního produktu vede ke současnému zvyšování úrovně cenové hladiny. Překročí-li aktuální produkt potenciální, potom vzniklá mezera mezi těmito veličinami s výrazným zvýšením cenové hladiny se nazývá inflační mezera. V situaci inflační mezery jsou přetěžovány výrobní faktory a hovoříme o tzv. přehřáté ekonomice.

Dojde-li k poklesu aktuálního produktu a snížení cenové hladiny dojde ke vzniku tzv. deflační mezery. Čím tato mezera je větší, tím horší je výkonnost ekonomiky a více výrobních faktorů je nevyužito. Klesne-li aktuální produkt ve dvou po sobě následujících čtvrtletích, tento hospodářský pokles nazýváme recesí.

Okunův zákon – klesne-li aktuální produkt o 2 % pod potenciální, míra nezaměstnanosti vzroste přibližně o 1 %.

Fáze hospodářského cyklu

  • Vrchol je bod, ve kterém dosahuje aktuální produkt maxima
  • Kontrakce je charakteristická poklesem aktuálního produktu. Pokud aktuální produkt klesá po dobu dvou čtvrtletí, hovoříme o recesi, dlouhodobý pokles se nazývá deprese.
  • Dno je bod, ve kterém dosahuje aktuální produkt minima
  • Expanze je charakteristická růstem aktuálního produktu.
    Pokud vzestupná fáze převyšuje vrchol předcházejícího cyklu a posléze dosahuje svého vrcholu, hovoříme o konjunktuře.

Typy hospodářských cyklů

  • Kytchynovy cykly jsou krátkodobé (36-40 měsíců)
  • Juglarovy cykly jsou střednědobé (10 až 11 let)
  • Kundratěvovy cykly jsou dlouhodobé (50-60 let)

Související články

Mohou nám být pobaltské země příkladem?

Mohou nám být pobaltské země příkladem?

19.6. | Petra Černíková

Poslední zemí, která byla před více než dvěma lety přijata do eurozóny, bylo Estonsko. Nyní má...

Jak postupovat při řešení škodní události způsobené povodní a záplavou

3.6.  | Redakce

Česká asociace pojišťoven reaguje na aktuální hydrometeorologickou situaci a přináší klientům pojišťoven užitečné informace a rady, jak postupovat při řešení škodní události způsobené povodní a záplavou.

Přepojišťování pojistných smluv: Nešvar českého pojišťovnictví

10.5.  | Redakce

Jen za posledních pět let změnilo v ČR svého poskytovatele životního pojištění 25 % klientů, zatímco v ostatních evropských státech jen 8 % klientů. Více než čtvrtina klientů, kteří mají sjednané životní pojištění, také stále netuší, jaké má pro ně důsledky předčasné zrušení životní pojistky. Ukázal to průzkum ČAP.
zavřít

Přihlášení


Zapomněl jsem heslo