Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

Veřejné finance - rozpočet, dluh, saldo, deficit

Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem.

Státní rozpočet

Rozpočet je soustava veřejných rozpočtů, které představují tvorbu a použití centralizovaných peněžních fondů vládou včetně veřejné správy na místních úrovní (municipality) za určité období (fiskální rok). Může zahrnovat: federální rozpočet, rozpočety států (republik), místní rozpočty, veřejně spravované fondy stojící mimo centrální nebo místní rozpočty (fondy zdravotních pojišťoven).


Rozpočtové příjmy

  • nenávratné (daňové, nedaňové)
  • návratné (emise dluhopisů, bankovní úvěry)

Rozpočtové výdaje

  • transferové platby domácnostem
  • vládní nákupy v podobě financování běžných i investičních výdajů ve školství a zdravotnictví
  • transferové platby podnikům v podobě subvencí
  • vyplacený úrok z veřejného dluhu

Saldo rozpočtu

  • Aktivní - příjmy > výdaje = rozpočtový přebytek
  • Pasivní - příjmy < výdaje = rozpočtový deficit

Rozpočtový deficit je financován výpůjčkami zpravidla v podobě dluhopisů vlád. Tyto dluhopisy jsou nakupovány domácími subjekty (domácí dluh) nebo zahraničními (zahraniční dluh).


Veřejný dluh

Je vyjadřován jako celkový dluh (bez odečtení pohledávek). Může vzniknou deficitem, či několika deficity.


Fiskální deficit

Podle způsobu vzniku rozlišujeme:

  • Strukturální deficit - vzniká jako výsledek permanentní expanzivní rozpočtové politiky
  • Cyklický deficit - odráží automatické změny ve výši daní a rozpočtových výdajů, ke kterým dochází v souvislosti s cyklickými výkyvy reálného produktu.

Ke srovnání výše rozpočtů a jejich sald jsou používány relativní ukazatele:

  • poměr výdajů rozpočtu k HDP - bývá často používán k vyjádření míry vládní intervence
  • poměr salda rozpočetu k HDP - je např. kritériem EU, max. 3 % HDP

Ekonomické důsledky vládního dluhu

Základními důsledky jsou:

  • potřeba obsluhovat vnější dluh

Vnitřní dluh dluží země svým vlastním občanům - nepředstavuje žádné těžké břemeno. Vnější dluh - země dluží cizincům, břemeno dluhové služby z vnějšího dluhu představuje snížení spotřebních možností země. Vyplácení vnějšího dluhu vyžaduje vývozní přebytek, což je pro některé země velice těžké.

  • ztráty efektivnosti ze zdanění způsobení placením úroků a jistin

Vnitřní dluh vyžaduje úrokové platby držitelům obligací, proto musí být vybírány daně. Ale i tehdy jsou-li zdaněni stejní lidé a platí-li v průměru totéž množství, které dostávají v podobě úroků, budou stále existovat deformační vlivy na pobídky, které jsou nevyhnutelně spojené s jakýmikoli daněmi.

  • nahrazování kapitálu veřejným dluhem (když lidé drží raději aktiva založená na veřejném dluhu než na kapitálu)

Nejvážnějším důsledkem velkého veřejného dluhu je, že vytlačuje ze zásoby bohatství národa kapitál. Soukromý kapitál může být nahrazován vládním dluhem.

Související články

8 mýtů, které si možná myslíte o startupech

22.02.  |  Hana Bartušková

V dnešní době se startup spojuje většinou s podnikáním v technologicky náročném odvětví, jako je například…

Jak ochránit vůz před nepřízní počasí nebo vandaly či zloději?

31.01.  |  Redakce

Počet osobních automobilů v České republice stále narůstá. Ke konci loňského roku Svaz dovozců automobilů evidoval přes 5,32 milionu automobilů, což je o 3 % více než v předchozím roce. Také počet nových vozů se dle Sdružení automobilového průmyslu meziročně navýšil o 8 %, tedy na 1,2 milionu. Podle odborníků se Češi stále více zajímají o způsoby, jak vůz ochránit nejen před nepřízní počasí, ale i vandaly či zloději.

Teploty spadly hluboko pod bod mrazu. Co dělat, aby vám nezamrzla nafta?

12.01.  |  Lukáš Pololáník

V Česku jsme v uplynulých dnech zažívali silné mrazy. Norma nařizuje v tomto období prodávat naftu s filtrovatelností do -20 °C, ale problém může nastat už při teplotách okolo -8 °C.