Byrokracie v EU firmám ani občanům neprospívá

Téma týdne: ČR součástí EU

Tři roky a nějaký ten týden k tomu. Tak dlouho jsme již v uskupení, které má v současnosti 27 členů a vystupuje pod zkratkou EU. Jde o společenství suverénních států, které deklaruje jednotnou zahraniční politiku, zavádí jednotnou měnu i legislativu. Již před samotným vstupem se česká veřejnost rozdělila na tři pomyslné tábory, a to eurozastánců, euroskeptiků a početnou skupinu tvořili lidé s nevyhraněným a neutrálním názorem.

Samotný vstup do EU měl na každého jiný vliv. Na jedné straně přinesl vyšší konkurenci, na straně druhé se otevřely nové trhy a nové příležitosti, nesmíme zapomenout ani na miliardové investice plynoucí do naší země. Jinak přijetí pocítil zemědělec, který musí dodržovat přísné eurokvóty, ale i žádat o dotace, jinak strojírenský podnik, kterému se na jednotném trhu podařilo získat řadu významných zakázek v objemu několika miliard korun.

Všudypřítomná euroregulace a byrokracie

Podle Unie malých a středních podniků ČR se tříletý pobyt dá hodnotit jako pozitivní, když došlo ke zvýšení hospodářské aktivity a dobrého jména České republiky v zahraničí. Ovšem volný pohyb zboží, služeb nebo pracovní síly není díky některým státům a uzavření jejich trhů až tak volný, jak by měl být. Existují však i další negativa v podobě regulačních opatření. Nadměrná unijní byrokracie často příliš nepřispívá zlepšování podnikatelského prostředí ani životu samotného občana. Evropští úředníci dokáží s obdivuhodnou rychlostí chrlit stále nové předpisy, které jsou mnohdy jen stěží srozumitelné pro odborníky, natož běžnou veřejnost. Stejnou horlivost prokazuje i česká strana, která se snaží implementovat veškeré evropské zákonodárství do toho českého.

Samotná Unie malých a středních podniků ČR vyzvala všechny odpovědné politiky a úředníky, aby v rámci EU prosazovali zrušení diskriminačních podmínek vůči novým členským zemím, omezení přijímání nových regulačních nařízení, rušení nadměrné byrokracie a přesun finančních prostředků z neproduktivních dotací (zejména agrárního sektoru) do vědy, výzkumu, inovací a znalostní společnosti.

Evropa s ochrannými značkami

Pohořelický kapr, Štramberské uši, České pivo, Žatecký chmel, Olomoucké tvarůžky či Karlovarské oplatky. Všechny tyto dobroty mají jedno společné. Usilují o získání titulu Evropská krajová specialita, který přiznává speciální ochranu na základě místa výroby, určitých přísad a výrobní procedury. Udělení ochranné známky některému z výše uvedených produktů je zárukou kvality a osvědčení o jeho pravosti. Navíc majitel ochranné známky si může přisadit k ceně až osmnáct procent. Své o tom ví například  výrobce sýru gorgonzola, ale také šampaňského či parmské šunky.

Některé složité spory týkající se právě ochranných známek a nároku na ně se mohou dostat až k Evropskému soudnímu dvoru. Byl to případ sýru feta, vyráběného ze směsi kozího a ovčího mléka. Nárok si na něj dělaly Řecko, Dánsko a Německo, ovšem soud dal za pravdu prvnímu jmenovanému.

Češi bez rumu a pomazánkového másla

Jen stěží byste v regálech obchodů hledali tolik oblíbený tuzemský alkoholický nápoj s trojící písmen RUM na etiketě. Důvod? Toto označení totiž nevyhovuje eurounijním předpisům, kde se názvem rum smí označovat jen nápoj vyráběný ze třtiny. Proto se tento produkt musí prodávat pod jinými názvy, a najdeme jej pod jinými označeními, např. Tuzemák.

Stejný osud čeká i tradiční pomazánkové máslo, které v budoucnu zmizí z tuzemských obchodů, resp. pod tímto názvem jej v regálech nenajdeme. Česká  veřejnost si jej oblíbila pro jeho snadnou roztíratelnost a nižší obsah živočišného tuku. Právě méně tuku v pomazánkovém máslu je trnem v oku bruselských úředníků. Podle bruselských směrnic totiž musí máslo obsahovat minimálně 39 procent tuku, jinak by prý docházelo k matení spotřebitele a české pomazánkové máslo by mohlo narušit trh v jiných zemích unie. Přestože se tato pochutina nevyváží, Brusel odmítl udělit Česku výjimku, kterou povolil jiným zemím.

Jak ukazuje krátká historie, vyjednávání kvót a výjimek není naší silnou stránkou (viz zmíněné pomazánkové máslo či cukr). Obrat k lepšímu by mohlo přinést české předsednictví v Radě Evropské unie, které nás čeká v prvním pololetí roku 2009.

Členství v EU nám otevřelo hranice i pracovní trhy členských zemí, firmám umožnilo získat dotace a grandy. Na druhou stranu omezilo národní suverenitu či zvýšilo byrokracii. Pokud vás informace o výhodách a nevýhodách členství zaujaly, pak si nenechte tento týden ujít naši pravidelnou rubriku finančních tipů a triků!