Mzdy rostou díky nižší nezaměstnanosti

Téma týdne: Česká ekonomika posledních let řečí čísel

Údaje o nezaměstnanosti neboli přesněji o míře nezaměstnanosti sleduje v ČR jak Ministerstvo práce a sociálních věcí, které vychází z informací od úřadů práce, tak také Český statistický úřad. Odlišná metodika zjišťování má vliv na výši obecné míry nezaměstnanosti (ILO), kterou sleduje ČSÚ,  a míry registrované nezaměstnanosti MPSV. 

• Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) jsou za nezaměstnané považovány ty osoby, které v určitém období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů.

Začátek nového tisíciletí byl ve znamení častých politických jednání nad tématem nezaměstnanost. A není se co divit, zatímco v roce 1993 dosahovala míra nezaměstnanosti 4,3 %, za sedm let se její hodnota více než zdvojnásobila. Nyní se nezaměstnanost opět snižuje. Rostoucí ekonomika potřebuje více pracovníků a tak se řada firem dostává do problému, jak najít dostatek kvalifikovaných a schopných pracovníků. 

Graf: Míra nezaměstnanosti

Počet nezaměstnaných za rok klesl  téměř o 100 tisíc

Počet nezaměstnaných a tím i míra nezaměstnanosti má od přelomu tisíciletí spíše klesající tendenci, tedy přesně opačnou než jak tomu bylo v posledním desetiletí minulého století.  Požadavky ekonomiky po určitých skupinách povolání, a nejde jen o vysokoškoláky, ale třeba také o pracovníky v průmyslové výrobě či dopravě, není pracovní trh schopen v potřebné míře uspokojit. A právě to, že na trhu určité profese chybí, a že firmy mají potřebu stále nových zaměstnanců je vidět i na statistikách. Zatímco počet nezaměstnaných v roce 2000 činil přes 454 tisíc, loni to již bylo jen něco málo přes 276 tisíc lidí. Jenom za poslední rok tak počet nezaměstnaných kles o téměř sto tisíc lidí. Míra nezaměstnanosti v roce 2007 dosáhla 5,3 %, což je oproti roku 2006 (7,1 %) pokles téměř o dvě procenta.

 Tabulka: Zaměstnaní, nezaměstnaní a hrubá mzda

* pozn: údaj za třetí čtvrtletí

Zdroj: ČSÚ

Nedostatek pracovníků zvyšuje mzdy

Růst ekonomiky klade nároky na vyšší počet nových pracovníků. Snižující se počet lidí, kteří hledají práci, prohlubuje i problém firem, které hledají nové pracovníky, a které mají čím dál větší problém vhodné zaměstnance najít. Řešením, které mají je nabídnout novým pracovníkům vyšší mzdy. Boj firem o nové zaměstnance se projevuje ve zvyšování jejich mzdových nákladů, způsobených jejich snahou získat zaměstnance díky nabídnutým vyšším mzdám. Nejen růst ekonomiky, ale také vyšší zaměstnanost má tak vliv na růst mezd. Zatímco v roce 2000, kdy míra nezaměstnanosti dosahovala 8,8 %, byla hrubá mzda 13.614 Kč, v roce 2006 již hrubá mzda překročila hranici 20.000 korun. Ve třetím čtvrtletí loňského roku (čísla za poslední kvartál ještě nejsou známá) se průměrná mzda již přiblížila k hodnotě 21.500 korun.  A dá se předpokládat, že mzdy porostou i nadále. Tedy pro zaměstnance určitě dobrá zpráva.

Přelom tisíciletí nebyl z pohledu nezaměstnanosti příliš dobrý, ale celá ekonomika v novém tisíciletí dostala nový impuls a vývoj posledních let naznačuje, že míra nezaměstnanosti by mohla ještě klesnout a naopak mzdy vzrůst.