Téma týdne: Přijetí Eura v ČR

Jak jsme se zmínili v jednom z předchozích článků, euro bylo zavedeno v bezhotovostní podobě v roce 1999 a v hotovostní podobě se do oběhu dostalo až o tři roky později. Pro zavedení nové společné měny byl zvolen scénář s přechodným obdobím. Přechodným obdobím, které trvalo tři roky a zpětně je hodnoceno jako až přespříliš dlouhé. Podle zkušeností původní dvanáctky zemí přijímajících euro by toto období stačilo v délce jednoho roku. Proces přijímání společné měny euro založený na využití přechodného období (tzv. madridský scénář) je časově poměrně dosti náročný a je rovněž náročný pokud jde o vedení účtů v dvojí měně. Jeho výhodou je, že poskytuje možnost postupně si na novou měnu zvyknout a dává zemím dostatečný prostor pro zvládnutí celé situace po administrativní stránce (zásobení bankovkami a mincemi atd.).

Pro země vstupující do eurozóny a usilující o přijetí již existující měny je situace odlišná. Navíc se mohou poučit ze zkušeností zemí, které euro přijaly dříve, přičemž tyto zkušenosti jsou velmi cenné. Skutečnost, že tyto země vstupují již do existující měnové unie sebou přináší určité změny. Změny týkající se možných scénářů výměny národní měnové jednotky za euro.

Euro velkým třeskem

Dalším možným scénářem pro přijetí eura je tzv. velký třesk (big bang). Jedná se o variantu přechodu na euro bez přechodného období, to znamená současného zavedení eura v bezhotovostním i hotovostním oběhu. Od okamžiku zavedení eura nastává zemí určené duální období (krátké) během kterého současně v zemi obíhá euro i národní měna. Po ukončení tohoto období se jedinou oficiální národní měnou v zemi stává euro. Tento scénář je mezi zeměmi, které vstoupily do Evropské unie v a po roce 2004 jednoznačně preferován. Slovinsko, Kypr i Malta zvolily pro přechod na euro právě scénář velkého třesku. Slovensko chystající se přijmout euro v příštím roce se rovněž přiklonilo k této variantě s tím, že duální období bude trvat přesně do 16. ledna 2009 a po tomto datu bude jedinou zákonnou měnovou jednotkou u našich východních sousedů právě euro.

Existuje ještě jeden možný scénář, který je modifikací dvou výše uvedených. Jde o přechod ve formě tzv. phasing – out, čili postupné zrušení přechodného období, které bylo stanoveno u vybraných instrumentů. Podstatou je tedy stanovení přechodného období v délce maximálně jednoho roku na předem dané finanční nástroje jako jsou například smlouvy či faktury. Cílem této přechodné periody je poskytnout subjektům čas na adaptaci na novou měnu. Na druhé straně je však spojeno s náklady na vedení záznamů ve dvou měnách.

Jak to bude u nás?

Podle Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v ČR (NKS) je za současných podmínek jednoznačně preferovaná strategie velkého třesku bez přechodného období. Tento scénář je dle NKS pro naši zemi nejvýhodnější a s tímto stanoviskem vyjádřila souhlas Česká národní banka i Ministerstvo financí.