LOH Peking 2008 aneb jak vše začalo

Téma tohoto týdne: Olympiáda

Olympijské hry mají svůj původ v antickém Řecku. Znovuzrození olympijské myšlenky přišlo až v devatenáctém století, a to od roku 1892 od Pierra de Coubertina. Již o dva roky později se sešel mezinárodní kongres a podpořil požadavek na obnovení sportovních soutěží v duchu antických olympijských her. První novodobé olympijské hry se tak mohly konat ve své původní vlasti řeckých Aténách již roku 1896.

Letošní v pořadí již devětadvacáté letní olympijské hry se budou konat v Pekingu. Vše začne 8. srpna 2008 ve 20 hodin místního času na Národním stadionu zahajovacím ceremoniálem. Po následujících šestnáct dní budou sportovci celého světa v různých disciplínách bojovat o cenné sady olympijských medailí, tentokrát nevíc vykládaných nefritem.  Svátek nejen všech sportovců bude ukončen na stejném místě 24.8.2008 závěrečným ceremoniálem.

Co vše nás na těchto hrách čeká? Jak si povedou naši sportovci? Tak to vše se dovíme již za pár dní. Více informací získáte také z našich článků, které jsme pro vás připravili na následující dny. Ale vraťme se na začátek a podívejme se trochu do historie.

Historie novodobých letních olympijských her

První moderní olympijské hry v Aténách v dubnu 1896 byly přijaty s obrovským nadšením.  Od této doby se olympijské hry konají v pravidelném čtyřletém cyklu. Výjimkou se stala léta 1916, 1940 a 1944, kdy do her zasáhla první a druhá světová válka. V roce 1992 proběhla naposledy zimní i letní olympiáda ve stejném roce, od této doby se olympiády konají co dva roky, vždy se střídá zimní a letní, tedy čtyřletý cyklus letních i zimních olympijských her zůstává zachován.

Tabulka: Přehled konání OH

Olympijská symbolika

Postupně se vytvářela i olympijská symbolika. Už v Aténách 1896 se udělovaly první medaile a vyvěšovaly vlajky státu, resp. národa, z něhož pochází vítěz, k nim se ve dvacátých letech přidaly hymny. Zahajovací olympijský ceremoniál se rovněž konal od samého počátku novodobých olympijských her. Vlajky jednotlivých výprav však byly neseny až v Londýně 1908. Na VI. olympijském kongresu v Paříži roku 1914 byla přijata oficiální podoba olympijské vlajky s pěti barevnými kruhy, jejímž autorem je Pierre de Coubertin. Pět olympijských kruhů bylo později schváleno jako oficiální symbol mezinárodního olympijského hnutí. Olympijská hymna byla hrána už v Aténách 1896, její podoba se však často měnila. Olympijské heslo však po více než sto let zůstává stejné - „Citius, Altius, Fortius“. Olympijský oheň poprvé plál nad hlavním stadiónem v Amsterdamu roku 1928 a v roce 1936 přišel Carl Diem s nápadem pořádat olympijskou štafetu ze Staré Olympie do místa konání olympijských her.

• Olympijský symbol
  Nejvyšší a hlavní olympijský symbol je vytvářen pěti vzájemně propletenými kruhy (zleva doprava nahoře modrý, černý a červený, žlutý a zelený dole). Vzájemné vazby kruhů symbolizují svět spojovaný olympijskou myšlenkou.
• Olympijská vlajka
  Na bílém podkladě ve středu umístěný olympijský symbol pěti barevných kruhů přenáší i na vlajku symbolicky olympijské propojení kontinentů.
• Olympijské heslo
  Olympijské heslo, jedna z dalších symbolik, má krédo „Citius, Altius, Fortius“ (rychleji, výše, silněji). Autorství se připisuje příteli Pierre de Coubertina, pedagogovi a sportovnímu funkcionáři R. P. Didonovi. Vyjadřuje poselství MOV ke všem, kdo náleží k olympijskému hnutí: usilovat o neustálý pokrok, vyniknout v souladu s duchem olympismu.
• Olympijský oheň, olympijská pochodeň
  Oheň vždy zaujímal v lidském životě důležité místo, stával se obrazem podstaty, byl s to vyjádřit hluboké city. V řadě interpretací oheň stoupá vzhůru jako naše myšlenky, vzdoruje větru, jako by chtěl bojovat za svá práva, dým připomíná lidskou duši. Pohled do ohně navozuje snění, inspiruje k myšlenkám. Stává se symbolem naděje, která lidi spojuje, představuje obraz vítězství, ducha, světlo pro všechny. Toto vše symbolizuje také olympijský oheň. Poprvé plál během OH 1928 v Amsterodamu.
  Olympijský oheň se při slavnostním ceremoniálu v antické Olympii zapaluje slunečními paprsky. Pochodeň je poté přenášena do místa konání OH. Zapálení ohně v dějišti her je součástí zahajovacího ceremoniálu, poté oheň plane po celou dobu her a uhasíná při závěrečném ceremoniálu.
• Olympijská hymna
  Hudbu hymny složil Řek Spyros Samaras na slova dalšího Řeka Kostise Palamase jako kantátu pro olympijské hry 1896 v Athénách. Jako oficiální olympijskou hymnu ji MOV schválil v roce 1958.

Zdroj: ČOV