Kde ve světě rostou nejrychleji mzdy?

České mzdy při světovém porovnání patří mezi nejrychleji rostoucí vůbec. Obyvatelé Prahy mají k dispozici více finančních prostředků (dle kupní síly) než např. občané spolkové země Thüringen v Německu…

Růst reálné mzdy v Česku

Kupní síla českých mezd a platů roste a za průměrnou mzdu si koupíme více než v ostatních východoevropských zemích. Průměrnou mzdu má v Česku čím dál méně lidí, za první čtvrtletí roku 2008 činila 22 531 Kč. V posledních letech se navíc můžeme těšit z poměrně vysokého růstu reálných mezd (očištění růstu průměrné nominální  mzdy o inflaci).

Tabulka: Růst reálné mzdy v Česku v letech 2000 až 2007

Pramen: Český statistický úřad

Co je to kupní síla průměrné mzdy?

Mzdové rozdíly jsou pochopitelně v prvé řadě ovlivněny produktivitou práce, které příslušná země dosahuje. Země s nízkou produktivitou práce si nemůže dovolit vysoké mzdy. Nejvyšší průměrná měsíční hrubá mzda je v Norsku, Dánsku, Švýcarsku a Lucembursku.  Výše dosahované průměrné mzdy se v Evropě mezi jednotlivými zeměmi liší (i mezi jednotlivými domácími regiony). Její výše však není mnohdy rozhodující, důležitější je, co všechno si za ni pořídíme. Při zohlednění cen zboží a služeb jsou na tom v Evropě nejlépe občané v Lichtenštejnsku, Lucembursku a Švýcarsku. Při úpravě průměrné mzdy dle kupní síly jsou rozdíly u průměrné mzdy v Evropě mezi „západem“ a „východem“ nižší než při porovnání pouze absolutních hodnot.

Průměrnou mzdu má každý třetí!

Průměrná mzda v každé zemi  je  pro většinu občanů nedosažitelná. Její výše je totiž „znehodnocena“ extrémně vysokými příjmy dobře placených občanů. Hodnoty mezd nejlépe placených zaměstnanců výrazně zvyšují aritmetický průměr mezd, který tak stále méně odpovídá vžité představě mzdy běžného zaměstnance.  Seřadíme-li však  všechny mzdy zaměstnanců podle velikosti, tak zaměstnanec nacházející se svou mzdou přesně uprostřed (medián) má mzdu v Evropě o necelých   20 % nižší, v mimoevropských členských zemích OECD je to ještě o 5 % více. Zaměstnanců podprůměrně placených tedy není přibližně polovina, ale necelých přibližně dvě třetiny. Zvyšování průměrné mzdy tedy nemá základ ve zvyšování středních mezd (kde se nachází většina mezd a platů v zemi), ale ve zvyšování 10 % nejvyšších mezd v zemi. Nejlépe placeným zaměstnancům roste mzda nesrovnatelně rychleji než ostatním občanům.

Inflace v EU je poměrně nízká

Inflace se, ať chceme nebo ne, dotýká každého z nás. Ovlivňuje kupní sílu naší mzdy, výnosů ze spoření,  pojistek či investic… Občané členských zemí Evropské unie se  mohou dlouhodobě těšit z poměrně nízké míry inflace. Česko rovněž dlouhodobě patří mezi země s nízkou mírou inflace, až letošní rok bude inflace vyšší. Od roku 2002 nepřekročila inflace v Česku 3 % a od roku 1999 nepřekročila 5 %. Vůbec nejnižší inflace z členských zemích OECD je v Japonsku, kde v některých letech byla dokonce deflace – jedná se o  japonský fenomén - opak inflace, kdy naopak dochází k meziročnímu poklesu cenové hladiny. Následuje Korea a Švýcarsko (od roku 1998 byla inflace vyšší než 1 % pouze třikrát a nejvíce inflace činila 1,6 %). Nízkou inflaci  vykazuje rovněž  všech 15 původních členských zemích Evropské unie, kde činí průměrná inflace za posledních 7 let 2 %. 

Růst reálných mezd v Česku jeden z nejvyšších

Díky nízké inflaci a pravidelnému zvyšování průměrné nominální mzdy, je růst reálných mezd v Česku jeden z nejvyšších z členských zemích OECD. Dle přiložené tabulky rostly nominální mzdy rychleji pouze v šesti zemích. Z toho v Turecku byla inflace v letech 2000 až 2002 okolo 50 %, v Maďarsku a v Mexiku ve stejném období atakovala 10% hranici. Reálné mzdy tak v období 2000 až 2007 nejvíce vzrostly v Koreji, Islandu, Řecku, Česku a Slovensku.

Tabulka: Meziroční růst průměrné nominální mzdy v členských zemích OECD

Prameny: