Stěhování výroby do pořád ještě levné Asie trvá

Téměř všechny renomované světové firmy založili v minulých letech svoji pobočku v Číně či Indii, které jim nabízí obrovský rozvíjející se trh, výhodné daňové režimy a v neposlední řadě nízké mzdové náklady. Přesto začíná být již Čína pro některé výrobce drahá a přesunují část své výroby např. do Vietnamu, kde jsou čtvrtinové mzdy v porovnání s Čínou. Východní Evropa je v porovnání s Asií velmi drahá, současně však kvalitnější, dostupnější a operativnější. Z tohoto důvodu investice do východní Evropy jsou pořád „in“. Do regionu se však začínají stěhovat  technologicky náročnější výroby s inovačními prvky.

Cena práce je nejvyšší ve Švýcarsku

Nejvyšší mzdové náklady mají zaměstnavatelé ve Švýcarsku, Lucembursku a ve skandinávských zemích, nejnižší v Bulharsku a Rumunsku. Drahá pracovní síla ve vyspělých západoevropských zemích se projevuje v koncentraci investic do high-tech oborů, IT, elektroniky či biotechnologií. Především ve Švýcarsku a Lucembursku je potom silně rozvinut finanční sektor. Domácí firmy se však mohou spolehnout na vysoce kvalifikované pracovníky, kultivované podnikatelské prostředí, jednoznačnou legislativu a fungující justici či minimální korupci. Hlavním důvodem pro vysoké mzdy v těchto zemích je potom vynikající výkonnost těchto ekonomik.

Německé mzdy pod lupou

V Česku činí průměrná čistá mzda v prvním čtvrtletí letošního roku (tj. po odvodu daně a pojištění)  17 658 Kč, v Německu 1 555 euro. Průměrná čistá mzda v Německu je tedy  vyšší pouze 2,1krát, i když mzdové náklady zaměstnavatele jsou v Německu  vyšší dle přiložené tabulky více než 3,8krát. Důvodem je posílení koruny v letošním roce a především vyšší daňové odvody v Německu než v Česku. Mzdové rozdíly v Německu a Česku se tak snižují. Dokonce každý osmý Němec má čistý měsíční příjem nižší než 500 euro. Důvodem je, že v Německu není prozatím stanovena minimální mzda, o které se velmi nahlas uvažuje a její stanovení zákonem se očekává v nejbližší době.

Průměrná měsíční mzda v Německu se tak pohybuje:

• 0 – 499 euro pobírá 17 % občanů
• 500 – 999 euro pobírá 16 % občanů
• 1000- 1499 euro pobírá 23 % občanů
• 1500 – 1999 euro pobírá 20 % občanů
• 2000 – 2999 euro pobírá 16 % občanů
• 3000 – 3999 euro pobírá 5 % občanů
• 4000 euro a více pobírají 3 % občanů

V Česku hraje prim Praha

Průměrná hrubá mzda za druhé čtvrtletí letošního roku činila 23 182 Kč měsíčně, což je nominálně  o 8 % více než loni ve stejnou dobu. Reálná mzda vstoupla o 1,1 % - důvodem je vysoký nárůst cen.  Zaměstnavatele tak pracovník s průměrnou mzdou stojí 31 300 Kč. Na bankovním účtu najde zaměstnanec pobírající průměrnou mzdu 17 658 Kč (počítáme, že je svobodný a bezdětný). Nejvyšší průměrná mzda v Česku je samozřejmě v Praze, následuje Středočeský kraj, naopak nejnižší průměrná mzda je v Karlovarském kraji, Zlínském  a Olomouckém. Nejvíce rostly mzdy v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, nejméně ve vzdělání a veřejné správě. Nejvyšší nominální mzda je v současné době ve finančním sektoru (53 tisíc Kč). V příštích letech budou v Česku vznikat především nová pracovní místa ve službách pro starší občany, jejichž počet roste. V budoucnosti budou žádaná např. zaměstnání zabezpečující domácí práce pro staré lidi, pečovatelská služba, opatrování dětí v předškolním věku, pomoc mladým lidem  a rozvoj místní dopravy, která bude pohodlnější a přístupná pro staré a nemocné lidi.

Tabulka: Průměrná hodinová mzda v Evropě (v euro, údaje za rok 2006)

Pramen: Eurostat, Pressemitteilung Nr. 75/2008 von 2. Juni 2008, Český statistický úřad