Evropané jsou bohatší a žijí déle

Nejvyššího věku se potom dožívají občané ekonomicky nejvyspělejších zemí světa. Kde „šlape“ ekonomika, tam žijí občané déle…

Více peněz – kvalitnější zdravotnictví

Lékařské přístroje, chod nemocnic, zřizování speciálních ordinací jsou velice nákladné záležitosti. Kvalita zdravotnictví je ovlivněna především množstvím peněžních prostředků, které do něj proudí. Nejvíce peněz do zdravotnictví proudí v členských zemích EU a OECD, kde je taky nejvyšší očekávaná délka dožití. V ostatních zemích světa je očekávaná délka dožití nižší, např.: Brazílie (71,71 let), Indie (69,25 let) ), Ukrajina (68,06 let), Rusko (65,94 let), Kambodža (61,69 let). Téměř 80 % veškerého světového bohatství vlastní pětina lidí, což je způsobeno značným ekonomickým rozdílem mezi bohatými a chudými zeměmi. Nejchudší jsou potom obyvatelé Afriky. Tento finanční nepoměr se samozřejmě projevuje i v očekávané délce života v jednotlivých zemích (v možnostech výživy, zdravotní péče a celkového životního stylu). V afrických zemích je očekávaná délka života velmi nízká, např.: Senegal (57,08 let), Nigérie (46,53 let), Angola (37,92 let). Dokonce i v Evropské unii, kde jsou rozdíly v životní úrovni poměrně nízké, je očekávaná délka života v západoevropských zemích a např. Lotyšsku či Rumunsku o téměř deset let vyšší (viz. tabulka).

Nejdéle žijí Francouzi

Očekávaná délka dožití je v Evropské unii nejvyšší ve Francii (80,87 let), následují Švédové (80,74 let) a Italové (80,07 let). Naopak nejnižší očekávaná délka života je v Lotyšsku (71,88 let) a Rumunsku (71,18 let). Ve Skandinávských zemích je dlouhověkost připisována velice kvalitní lékařské péči a zdravému životnímu stylu „Seveřanů“ (nízká spotřeba alkoholu, cigaret, zdravá strava a nejvíce hodin strávených sportem), v jižních členských zemích Evropské unie (Francie, Itálie, Španělsko) je to mimo kvalitní zdravotní péči připisováno i nepřipouštění si stresu a radosti ze života. „Jižané“ se více baví, tančí a smějí. Občané vyspělých zemí světa se dožívají vyššího věku a stejná situace platí i uvnitř jednotlivých zemí. Bohatí jsou v průměru zdravější a žijí déle. „Chudí“ jsou častěji nemocní a umírají dříve než střední třída. Nezaměstnaní stráví za rok v nemocnici dvojnásobně delší dobu než pracující. Evropan pobírající nadprůměrnou mzdu se cítí zdravotně v pořádku z 60 %, zatímco „chudý“ z necelých 40 %...

Lucemburská ekonomika je nejvýkonnější

Hrubý domácí produkt slouží k porovnávání ekonomické úrovně jednotlivých zemí a ukazuje, jak se daří hospodářství daného státu. HDP vyjadřuje hodnotu veškerého vyprodukovaného zboží a služeb v domácí ekonomice během jednoho roku. V zemích, kde je vyšší HDP na jednoho obyvatele, jsou i vyšší mzdy. Evropané jsou kvalifikovaní a vzdělaní. Produktivita práce je v západní Evropě vyšší než v mimoevropských zemích, proto je zde i finanční ohodnocení zaměstnanců nejvyšší na světě. Současně tráví Evropané v práci méně času. Nejvyšší průměrná měsíční hrubá mzda za rok 2007 na světě byla v Švýcarsku, Norsku, Dánsku a Lucembursku (vše přes 43 tisíc euro). Jenom pro srovnání: v USA (32 tisíc euro), v Austrálii (30 tisíc euro), v Kanadě (28 tisíc euro). V Česku je hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele 2,5krát vyšší, než činí průměr celého světa. Z členských zemí Evropské unie nám patří 17. místo a až za námi je Portugalsko a země východní Evropy. Nejnižší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele z členských zemí Evropské unii je v Bulharsku a Rumunsku. Česká ekonomika patří spolu s Pobaltskými zeměmi (měřeno reálným růstem HDP) mezi nejúspěšnější z členských zemí Evropské unie v posledních pěti letech. Nejvyšší HDP na jednoho obyvatele je v Lucembursku (79 400 dolarů). Absolutní špičku ještě tvoří Irsko (46 600 dolarů) a Rakousko (39 300 dolarů).

Bohatý sever, chudý jih

Při porovnání všech zemí světa zjistíme, že pořád existuje výrazný rozdíl v bohatství zemí nacházejících se na severní polokouli oproti zemím na jižní polokouli. Mimo malé ostrovy, jejichž vysoké HDP je ovlivněno především vysokými příjmy z turistického ruchu a které nemají žádný průmysl, je HDP na jednoho obyvatele nejvyšší mimo Evropskou unii: v Kataru (87 600 dolarů), Kuvajtu (55 900 dolarů), Singapuru (49 900 dolarů), USA (45 800 dolarů), Hong-Kongu (42 000 dolarů), Kanadě (38 600 dolarů), Austrálii (37 300 dolarů) a Japonsku (33 500 dolarů). Vůbec nejnižší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je v afrických zemích, kde dosahuje více než tisíc dolarů na osobu v paritě kupní síly pouze jen v několika málo zemích (nejvyspělejší země: Alžírsko 6 700 dolarů a Egypt 5 000 dolarů). Nejvyšší meziroční růst HDP potom zažívají země bývalého Sovětského svazu (Ázerbájdžán, Gruzie, Turkmenistán). Roční růst HDP je v těchto zemích v posledních třech letech vyšší než 12 % za rok.

Tabulka: HDP na jednoho obyvatele a očekávaná délka života v EU

Zdroj: Central Intelligence Agency – The World Factbook 2008