Kam ukládat peníze aneb Je risk stále zisk? I.

Téma týdne: Garantované vkladové produkty

Na prahu ekonomické recese. Tak by se dala optimisticky nazvat situace, ve které se česká ekonomika nachází. V takových chvílích jsme svědky chování, které mnozí doposud znali pouze z ekonomických příruček. Nezaměstnanost roste, inflace se naopak objevuje pouze v nízkých hodnotách. Lidé i firmy přestávají riskovat, zbytečně neutrácí a hotovost buď drží nebo ji ukládají na bezpečné produkty – ty s garantovaným výnosem.

Obliba vzrůstá u spořících účtů, termínovaných vkladů, garantovaných investic a stavebního spoření.

Pro produktovou nabídku finančních institucí začíná být charakteristické stírání rozdílů mezi tzv. termínovanými vklady a spořícími účty. Právě tyto dva spořící nástroje představují základní možnost, jak zhodnocovat úspory bez nebezpečí ztráty. Zatímco v minulosti se jejich reálné výnosy pohybovaly v mínusu, v současných týdnech vyčnívají úrokové sazby nad hodnotu inflace. Na trhu naleznete sazby nad 2,5 %, inflace v únoru byla 2 %. Co víc, úroky těchto vkladových produktů se drží i nad očekávanou cenovou hladinou pro rok 2009. Znamenají tak nejen dobrou volbu pro člověka střadatele, ale i pro portfolio konzervativního investora. Podíváme se na tyto produkty nejen podle názvu, ale hlavně podle jejich konstrukce.

Moderní spořící účty bez hranic

Historii spořících účtů se stejným úrokem pro jakoukoli výši vkladu a okamžitou výpovědní lhůtou odstartovalo v podstatě ING Konto. Pravda, v jeho začátcích jste avizovanou úrokovou sazbu aktivovali až uložením částky 10.000 Kč. Tato podmínka naštěstí již notnou chvíli neplatí. ING Konto se tak řadí po bok účtům jako je eMax, LBBW Spořící účet, Fio Konto či Spořící účet záložny Unibon (viz srovnání spořících účtů).

Obzvláště u tohoto produktu můžeme sledovat návaznost na výši úroků v ekonomice. Česká národní banka vyhlašuje tzv. 2T repo sazbu, což je základní měnově politická 14denní sazba, určující cenu peněz. Od ní se odvíjí nejen úroky vkladů komerčních bank, ale i sazby úvěrů.

Tabulka: Pohyb sazeb eMaxu (mBank) a LBBW spořícího účtu (LBBW Bank, dříve Bawag Bank)

Pro současnou ekonomickou situaci je charakteristické, že kroky ČNB – tedy výše repo sazby, se v tržním prostředí projevují pouze částečně, resp. pouze u některých bankovních domů. Korelaci můžeme sledovat pěkně u ING Konta (viz graf), naopak překvapivé tahy např. u GE Money Bank (viz článek GE Money Bank plave proti proudu aneb 3,6 %), nebo v následujících dnech u mBank (aktualizováno 18.3. 16:45: mBank snížila úrok u eMaxu na 1,3 % a uvedla eMax Plus s 2,8 %; více v pokračování článku).

Graf: Vztah úrokové sazby ING Konta a 2T repo sazby

Zdroj: ING, ČNB

Spořící účty s minimálním vkladem nebo vazbou na běžný účet

Možná jste se setkali již se spořícím účtem, který pro získání dobrého úroku vyžadoval vklad několik desítek tisíc korun. Klasickým příkladem je Červené konto Poštovní spořitelny, které nabízí 3 % ročně při zůstatku nad 50.000 Kč. Podobnou konstrukci převzala GE Money Bank se sazbou 3,6 %, pokud vložíte 40.000 Kč či Oberbank se svým Spořím účtem Speciál (1,5 %, 50.000 Kč).

Další typ spořících účtů nabízí třeba Citibank či Česká spořitelna. Spořící účet získáte v rámci běžného účtu (Citibank), který něco stojí nebo, aby byl zadarmo předpokládá aktivní bonitní klienty. Či si za něj připlatíte jako za volitelnou položku (Česká spořitelna).

Už z výše uvedené podstaty je logické, že změny sazeb v ekonomice se na těchto spořících účtech projevují o něco slaběji než nad účtech bez omezení a poplatku. Třeba taková Citibank držela úrok velmi dlouho. Úroková sazba ve výši 3 % na spořícím účtu v rámci balíčků Citi konto a Citigold platila již od února loňského roku, tedy rok.

Tabulka: Sazby vybraných spořících účtů

Název účtu	Úroková sazba	Podmínka
Červené Konto (Poštovní spořitelna)	3 %	50.000 Kč
Genius Plus (GE Money Bank)	3,6 %	40.000 Kč
Spořící účet Speciál (Oberbank)	1,5 %	50.000 Kč
Spořící účet (Citibank)	2,75 %	Citi konto
Spořící plán (Česká Spořitelna)	2,5 %	Osobní účet

Podle Pavla Vlčka ze Citibank, totiž u spořících účtů klesá úroková sazba pomaleji než  tržní sazby, což je dané odlišnou strukturou cenotvorby u jednotlivých vkladových produktů. Samozřejmě totéž platí v opačném gardu i při růstu sazeb. „Oceňovací struktura spořících účtů totiž vykazuje výrazně větší setrvačnost než například u termínovaných vkladů. Citibank v rámci možností upravovala tuto strukturu se snahou minimalizovat dopad klesajících úrokových sazeb na klienty. Tyto snahy byly doposud velice úspěšné. To je patrné i z faktu, že zatímco základní úroková sazba ČNB klesla již o 2 %, sazba na našem spořícím účtu klesla pouze o  0,25 %,“ doplnil Pavel Vlček.