EU – které státy daně snižují a které zvyšují?

Např. Slovensko snížilo od roku 1999 do roku 2007 daňovou zátěž (v % k HDP) o 5,8 %, naopak Kypr zvýšil o 13,6 %. Kde je daňová zátěž nejnižší a jak si stojí Česko?

Daně výrazným způsobem ovlivňují ekonomiku všech členských zemí Evropské unie, výše daňových sazeb je však mimo stanovených minimálních hodnot u DPH či spotřebních daní plně v kompetenci jednotlivých členských zemí. Rozdíly tak jsou obrovské. Na Slovensku činí celková míra zdanění 29,7 % k HDP a v Dánsku 49,5 % a dalších zemích Skandinávie. Dle několika průzkumů však patří Skandinávci mezi nejspokojenější Evropany se svým životem a životním stylem.

Moderní je daně snižovat

Do celkové daňové zátěže se počítají všechny daně včetně odvodů na sociálním a zdravotním pojištění. Většina zemí od roku 1999 do roku 2007 snížila své daňové zatížení. Touto cestou se vydaly i země Skandinávie a dle údajů za rok 2007 nebylo v žádné zemi daňové zatížení vyšší než 50 % k HDP. Snižování daní má však v Evropě své limity. Sociální politika je zde nejpropracovanější na světě, z tohoto důvodu zde nemohou být daně nikdy na tak nízké úrovni jako v USA, Kanadě či Austrálii. Snížení daní (tj. příjmové stránky), tak musí být současně doprovázeno snížením výdajové stránky státu. O srovnání daňové zátěže se můžete dočíst i v článku Daňová „mizérie“ ve světě.

Jak jsou daňové vyhlídky v nejbližších letech?

Další snižování daní se nedá v nejbližších letech očekávat z důvodu hospodářské krize příliš očekávat. Většina evropských zemí má totiž problémy s rozpočtem. Když zažívaly členské země EU hospodářský růst, byl daňový výnos států dostatečný i při nižších sazbách jednotlivých daní. Mzdy a platy občanů, zisky firem a výnos z DPH byly dostatečně vysoké a i při nižších sazbách daně plynulo do státní pokladny dostatek finančních zdrojů. Státní výdaje byly současně nižší, např. míra nezaměstnanosti se ve většině zemích pohybovala okolo 5 % (o nezaměstnanosti v Evropě pojednává článek Nezaměstnanost – největší starost Evropanů). Výdaje na podporu v nezaměstnanosti a další sociální dávky tak byly nižší. Současná ekonomická a sociální situace je v Evropě vzhledem ke krizi jiná. Např. v sousedním Německu tak došlo v loňském roce ke zvýšení horní sazby u daně z příjmu fyzických osob ze 42 % na 45 %. Stejnou cestou se chtějí vydat i další země.

Zdanění v Česku je podprůměrné

Z přiložené tabulky za rok 2007 vidíme, že celkové zdanění v Česku je 11. nejnižší ze všech členských zemí Evropské unie. Především přímé daně jsou v Česku nízké. Vysoké zůstává sociální a zdravotní pojištění, přestože od letošního roku došlo ke snížení sazby sociálního pojištění placeného zaměstnancem z 8 % na 6,5 % a snížení sazby sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem z 26 % na 25 %. Sociální a zdravotní pojištění tak zůstává v Česku jedno z nejvyšších v Evropské unii. V souhrnu činí totiž celkové odvody (placené zaměstnavatelem i zaměstnancem) na sociálním a zdravotním pojištění 45 % (ještě v roce 2008 to bylo dokonce 47,5 %).

Nejnižší daňové zatížení je na Slovensku

Celkové daňové zatížení na Slovensku činí 29,7 % k HDP, což je nejnižší hodnota ze všech členských zemí EU. Důvody jsou dva: nízké daňové sazby a vysoký růst HDP na Slovensku v letech 2004 až 2007. Na Slovensku od 1. ledna roku 2004 platí nový daňový systém, ve kterém byla zavedena rovná 19% daň pro daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob i u daně z přidané hodnoty. Přestože je na Slovensku vyšší sazba rovné daně než v Česku (15 %), odvedou Slováci na dani z příjmu fyzických osob méně než v Česku.

Hlavním důvodem je jiný způsob výpočtu daně. Na Slovensku je daňovým základem pouze hrubá mzda zaměstnance, v Česku je to „superhrubá mzda“ (tj. hrubá mzda zvýšená o odvody na sociálním a zdravotním pojištění placené zaměstnavatelem). Současně je na Slovensku i vyšší základní odpočitatelná položka na poplatníka (8 208 SK měsíčně před zavedením eura). Odvody na dani z příjmu fyzických osob jsou tak na Slovensku velmi nízké.

Další výhodou je, že na Slovensku jsou zákonné stropy pro odvod sociálního a zdravotního pojištění nastaveny pro nižší příjem než v Česku (v letošním roce je maximální vyměřovací základ pro odvod zdravotního a sociálního pojištění částka 1 130 640 Kč, což v průměru odpovídá průměrné měsíční mzdě 94 220 Kč). Z tohoto důvodu je čistá mzda občanů pobírající nadstandardní nadprůměrné mzdy na Slovensku ještě o něco nižší než v Česku. Reformou byla dále na Slovensku zrušena daň darovací, daň dědická i z převodu nemovitosti. Současně jsou na Slovensku jedny z nejnižších sazeb u daně z nemovitosti. Slovensko přesto není považováno za evropský daňový ráj, o nich se dočtete v článku Evropské daňové ráje.

Daňové zatížení v členských zemích OECD (v % k HDP, údaje za rok 2007)

zdroj: Eurostat, Statistics in Focus 43/2009, Tax revenue in the European Union