Téma týdne: Euro

Jak je na tom Česká republika s plněním maastrichtských konvergenčních kritérií, a která z nich představují největší překážku našeho případného členství v eurozóně? Článek je pokračováním z 5. srpna.

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb znamená, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba dotyčného členského státu nepřekračovala o více než 2 procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků.

Toto kritérium se ze všech pěti maastrichtských kritérií jeví pro Českou republiku jako nejméně problematické, neboť je dlouhodobě plněno (viz tabulka). Navíc i v případě rychlejšího růstu dlouhodobých sazeb v ČR není třeba obávat se o plnění tohoto kritéria, neboť je plněno s rezervou. 

Tabulka: Dlouhodobé úrokové sazby

Kritérium stability měnového kurzu

Kritérium stability měnového kurzu je kritériem, jehož vyhodnocení plnění je výrazně komplikované, protože Česká republika není součástí mechanismu směnných kurzů ERM II. V praxi toto kritérium znamená povinnost udržovat měnový kurz ve stanoveném fluktuačním pásmu. Vymezení tohoto pásma není zcela jednoznačné, ale vychází se z předpokládaného rozpětí ±15 % kolem centrálně stanovené parity. Důležité pro splnění kritéria je rovněž absence „silných tlaků“ na kurz, které by mohly vést k rozhodnutí o nesplnění. Přesná definice těchto silných tlaků opět neexistuje a nechává tak prostor pro přísnější či volnější výklad kritéria.

Zatím tedy nemůžeme určit zdali Česká republika kritérium plní či nikoliv, můžeme se však podívat na vývoj kurzu, stanovit hypotetickou centrální paritu a zhodnotit jestli se kurz CZK/EUR pohyboval v 15% fluktuačním pásmu. Níže uvedený graf zachycuje vývoj nominálního měnového kurzu CZK/EUR v letech 2004 až 2008. Během tohoto období vykazovala česká koruna zřetelný posilující trend a její vývoj tak působil jako výrazný protiinflační faktor.

Graf: Nominální měnový kurz CZK/EUR

 
Poznámka: Přerušované čáry představují fluktuační pásmo ve výši ±15 % kolem hypotetické centrální parity, která byla vypočtena jako prostý aritmetický průměr vývoje měnového kurzu v letech 2005 – 2007. Zdroj: ČNB

V žádných dvou po sobě jdoucích letech nedosáhla změna měnového kurzu více než 15 %,  přesto však pohyb kurzu v uplynulém roce naznačuje možnost případného nedodržení povoleného fluktuačního pásma poměrně rychle. Plnění tohoto kritéria v budoucnu bude z největší části ovlivněno tím, jak bude nastavena centrální parita.

Splňujeme měnová kritéria?

Podívejme se nyní na shrnutí výše uvedených kritérií. Jak bylo naznačeno v předešlém článku, statistiky za rok 2009 mohou mnohé změnit. Doposud však překážkou zůstávala cenová hladina. Na druhé straně, v případě kritéria dlouhodobých úrokových sazeb, by neměl být problém v jeho plnění. To zdali bude Česká republika plnit kritérium stability měnového kurzu bude logicky dáno jeho vývojem, ale taktéž nastavením centrální parity.

V navazujícím, posledním článku se zaměříme na plnění fiskálních kritérií.