Státní rozpočet – rostoucí zadluženost i úroky

Téma týdne: Státní rozpočet tajemství zbavený

Pravdou je, že ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi jsme na tom v otázce státního dluhu zatím ještě relativně dobře, nicméně tempo zadlužování země bylo v posledních letech vysoké a problémy by na sebe nenechaly dlouho čekat. Je to totiž právě vysoká zadluženost, která je hlavní příčinou současných problémů například maďarské ekonomiky.

Co je to státní dluh?

Státní dluh je tvořen závazky vlády a vzniká deficitním financováním státního rozpočtu. A právě v ČR jsme v posledních deseti letech byly svědky vysokého tempa růstu dluhu, které pokračuje i dnes. Deficitní rozpočty v některých letech překračovaly dokonce hranici 3 %, což je jedno z maastrichtských kritérií, ktré je nutné splnit pro přijetí eura. V některých případech má deficitní rozpočet své opodstatnění. Z dlouhodobého hlediska však nikoliv.

Pokusíme se nalézt paralelu s příjmy domácnosti - rozpočet si pravidelně sestavuje i většina domácností a chce-li uskutečňovat své sny a plány a vyhnout se exekuci, musí rozpočet dodržovat a případné dluhy splácet. Výdaje domácností se tak musí odvíjet od jejich příjmů. Žít si nad poměry dlouhodobě nejde – u domácnosti a ni u státu. Období zadlužování se v době, kdy je z nějakého důvodu nedostatek prostředků musí střídat období, kdy se naopak splácí. Jinak dluh neustále roste či se v lepším případě nesnižuje, což je z dlouhodobého pohledu neúnosné. Proč? Odpovědí jsou úroky – ty musí z dluhu platit každý, tedy i stát (viz níže).

Chcete-li zjistit současnou výši dluhu či úroků z něj placených, stačí navštívit stránky Aleše Michla, portfoliového stratéga Raiffeisenbank s názvem www.verejnydluh.cz.

Tabulka č.1: Vývoj státního dluhu

Náklady státního dluhu – úroky

Úrokové náklady státního dluhu vykazují od roku 1996 do roku 2004 rostoucí trend. V roce 2005 například, přes zvýšení státního dluhu, došlo u úrokových nákladů k poklesu. V letech 2006 a 2007 však opět následuje jejich růst. Byť růst úrokových nákladů nebyl zdaleka tak dynamický jako růst samotného státního dluhu, zatěžuje v současnosti státní rozpočet již nemalou částkou ve výši 40 miliard korun. Aneb jak praví výrok jednoho známého českého politika "Dámy a pánové, kdo z vás na to má?".

Tabulka č.2: Vývoj úrokových nákladů státního dluhu

Poměr úrokových výdajů na domácí a zahraniční dluh kopíruje vzájemný vývoj stavu těchto dvou složek státního dluhu. Z tohoto důvodu až do roku 2004 vykazovaly úrokové náklady na domácí dluh rychlejší růstový trend než náklady na státní dluh celkem, zatímco úrokové náklady na zahraniční dluh do roku 2002 velmi dynamicky klesaly. V roce 2005 došlo k poklesu úrokových nákladů na domácí dluh a současně ke zvýšení úrokových nákladů na zahraniční dluh. Tento růst souvisí zejména s úrokovými výdaji na první adruhou emisi eurobondů. V letech 2006 a 2007 proto úrokové náklady na zahraniční dluh rostly rychlejším tempem než na dluh vnitřní.

V roce 2007 byly úrokové náklady na financování státního dluhu o něco nižší než se předpokládalo. K nižším nákladům přispěly menší státní dluh a příznivější vývoj úrokových sazeb v první polovině roku. V roce 2008 jsou už uváděny jak hrubé, tak čisté náklady státního dluhu, neboť v tomto roce byly poprvé vykázány příjmy státního dluhu.