Jak vysokou daň z příjmu platí občané ve světě?

18.11.2009 | , Finance.cz
DANĚ


Každého z nás zajímá, jak vysokou daň z příjmu odvádíme. Daňová povinnost se mezi jednotlivými vyspělými zeměmi výrazně liší.

Kolik odvede na dani z příjmu občan s podprůměrnou mzdou a kolik s nadprůměrnou mzdou v zemích OECD? Je daňová povinnost v Česku vysoká nebo nízká?

Daňový výnos z přímých daní tvoří v zemích OECD cca. 15 %. Pro státní pokladnu je nejdůležitějším zdrojem příjmu sociální pojištění a nepřímé daně (především DPH). Trendem v posledních letech bylo v členských zemích OECD snižování sazeb u daně z příjmu fyzických osob. Při nižších sazbách daně z příjmu fyzických osob má zaměstnanec pro sebe při stejné hrubé mzdě každý měsíc vyšší disponibilní částku čistého příjmu.

Např. u dvou našich sousedů (v Polsku a Rakousku) došlo ke snížení sazeb daně z příjmu fyzických osob i pro letošní rok. V Rakousku došlo:

  • ke zvýšení hranice příjmu, kde platí maximální sazba daně (50 %), z 50 tisíc € na 60 tisíc € za rok
  • ke zvýšení hranice příjmu, kde je nulová sazba daně, z 10 tisíc € na 11 tisíc € za rok
  • prostřední dvě daňové sazby se snížily (nulová a 50% sazba daně zůstaly zachovány)

Vypočítejte si, jakou čistou mzdu budete mít v roce 2010 po započtení všech dopadů novel v souvislosti s krizí a státním rozpočtem.


Způsob výpočtu

V přiložené tabulce máme údaje o výši zdanění u podprůměrné mzdy (ve výši 67 % průměrné mzdy), průměrné mzdy a nadprůměrné mzdy (ve výši 133 % a 167 %) v členských zemích OECD za rok 2008. Způsob výpočtu byl proveden dle platné legislativy v roce 2008 v jednotlivých zemích. Počítá se, že je občan svobodný, bezdětný a uplatňuje pouze slevu či daňové zvýhodnění na poplatníka. V mnoha zemích se odvádí nejenom centrální daň z příjmu fyzických osob, ale také místní daň z příjmu fyzických osob. V přiložené tabulce je uvedena kombinovaná míra zdanění (tj. obě sazba dohromady). V Česku je pouze centrální sazba daně z příjmu fyzických osob. Přestože je v Česku rovná 15% sazba daně z příjmu fyzických osob, neznamená to, že je daňová povinnost všech občanů stejná. Vlivem uplatnění základní slevy na poplatníka je v konečném důsledky daňová povinnost lehce progresivní.

Za rok 2008 činila průměrná hrubá mzda 23 542 Kč (tj. 100 % v přiložené tabulce). V přiložená tabulce je tak uvedeno zdanění u Česka u měsíční mzdy ve výši 15 773 Kč, 23 542 Kč, 31 311 Kč a 39 315 Kč. OECD při výpočtu daňové povinnosti vycházela z ročního příjmu, my pro zjednodušení vypočteme daňovou povinnost u měsíčního příjmu. Z tohoto důvodu dochází k malé odchylce (cca. 0,3 %). Způsob výpočtu je dle legislativy v roce 2008.

  • hrubá mzda 23 542 Kč
  • sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (26 %) 6 121 Kč
  • zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (9 %) 2 119 Kč
  • „superhrubá mzda“ 31 800 Kč
  • sociální pojištění hrazené zaměstnancem (8 %) 1 884 Kč
  • zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem (4,5 %) 1 060 Kč
  • záloha na daň z příjmů 2 700 Kč
  • čistá mzda 17 898 Kč

Záloha na daň činí u průměrné mzdy (občan je svobodný a bezdětný) 2 700 Kč, což je 11,47 % z hrubé mzdy zaměstnance.


Můžete rovněž využít mzdovou kalkulačku pro letošní rok.


Dánové odvedou na dani z příjmu až 40 %

Z přiložené tabulky můžeme vyčíst, kolik odvedou občané na dani z příjmu fyzických osob u jednotlivých typů mezd. Neříká nám však, kde se nejméně liší hrubá a čistá mzda, protože je potřeba zohlednit další povinné odvody (např. sociální a zdravotní pojištění). Nejméně na dani z příjmu fyzických osob odvedou občané v Mexiku, Koreji, Polsku a Japonsku. U průměrné mzdy je daňová povinnost v Česku devátá nejnižší (v Česku je však jedno z nejvyšších sociálních pojištění). Nejvíce na dani odvedou Islanďané, Belgičané a Dánové. Na Islandu a v Dánsku je však minimální sociální pojištění.

Rozdílný je i přístup jednotlivých zemí k daňové povinnosti. Např. v Nizozemí odvede občan pobírající podprůměrnou mzdu na dani z příjmu fyzických osob pouze 5,3 % (což je méně než v Česku), zato občan pobírající nadprůměrnou mzdu odvede na dani z příjmu fyzických osob 28,8 % (dvakrát tolik co v Česku). Na Slovensku je nižší daňová povinnost než v Česku, přestože je zde vyšší sazba rovné daně (na Slovensku 19 %, v Česku 15 %). Důvodem je rozdílný způsob výpočtu, kdy na Slovensku se počítá daňová povinnost z hrubé mzdy zaměstnance zatímco v Česku se počítá daňová povinnost ze „superhrubé mzdy“ zaměstnance (tj. z hrubé mzdy zvýšené o sociální a zdravotní pojištění).

Tabulka: Daňová povinnost u jednotlivých typů mezd v OECD (v roce 2008, v %)

Země Výše průměrné mzdy

67 % 100 % 133 % 167 %
Mexiko -2,7 3,7 9,1 11,0
Korea 1,8 4,9 7,6 9,5
Polsko 5,9 7,1 7,8 9,0
Japonsko 6,4 8,1 10,0 12,9
Irsko 4,1 9,4 16,9 21,7
Slovensko 5,9 9,4 11,2 12,3
Řecko 4,1 10,3 13,4 16,7
Švýcarsko 7,4 10,6 13,4 15,7
Česko 6,5 11,1 13,4 14,8
Portugalsko 6,0 11,8 15,3 19,1
Turecko 10,0 12,5 14,2 16,1
Španělsko 7,5 12,7 16,1 18,2
Francie 12,2 14,1 17,7 20,2
Lucembursko 8,0 15,1 20,0 23,0
Rakousko 10,2 15,9 19,5 22,7
Nizozemí 5,3 15,9 23,0 28,8
Kanada 12,4 16,2 19,9 22,3
Velká Británie 14,6 16,4 19,0 23,2
USA 14,7 17,0 20,6 22,8
Švédsko 16,8 19,7 27,0 32,5
Itálie 15,2 19,8 23,3 26,5
Nový Zéland 18,2 21,2 24,3 26,9
Maďarsko 11,0 21,3 26,2 28,1
Norsko 18,1 21,9 25,7 28,2
Německo 16,4 22,2 26,8 30,2
Austrálie 17,2 22,6 25,5 28,7
Finsko 17,3 23,8 28,3 30,9
Island 19,3 24,3 26,8 28,3
Belgie 22,1 28,5 32,7 35,2
Dánsko 26,6 30,3 36,3 40,0

Pramen: OECD, Tax Database, Personal Income Tax Rates, Table I.4

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ