Ještě v loňském roce splnil zákonné podmínky pro přiznání řádného klasického důchodu v Česku téměř každý žadatel o důchod. V budoucnosti tomu tak již nebude. Zákonné podmínky se totiž postupem času výrazně zpřísňují. V loňském roce stačilo:

• dosáhnout důchodového věku (spočítejte si důchodový věk) a
• splnit podmínku 25 let pojištění

Pokud nejsou zákonné podmínky splněny, tak nemůže být důchod žadateli přiznán.

Do doby pojištění se přitom započítávala nejenom doba, kdy občan odváděl ze svého příjmu sociální pojištění (např. ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti…), ale také náhradní doby. Jako náhradní doba se do doby pojištění započítávalo při splnění zákonných podmínek např.:

• studium (doba studia od 18 let v délce 6 let),
• doba evidence na úřadu práce (vždy po dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti, při dlouhodobé evidenci na úřadu práce bez pobírání podpory v nezaměstnanosti v max. délce tří let),
• péče o dítě (do čtyř let věku dítěte),
• základní vojenská služby a civilní služba,
• péče o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let.

Žadatelé o důchod v loňském roce zažili část svého produktivního života před rokem 1989, kdy byla v podstatě povinná plná zaměstnanost. Se započítáním studia, vojenské služby splnil tedy podmínku 25 let pojištění téměř každý žadatel o důchod.

Jak se zpřísňují podmínky?

Dnešní mladí lidé musí tedy dle současné legislativní úpravy počítat se zhoršujícími se podmínkami pro získání důchodu. Jakými?

• Důchodový věk se prodlužuje až na 65 let

  Důchodový věk se v Česku neustále prodlužuje. V roce 2030 bude 65 let pro muže, bezdětné ženy a ženy, pokud vychovaly jedno dítě. Ženy, které vychovají dvě děti, půjdou do důchodu v 64 letech. Ženy, které vychovají tři děti, půjdou do důchodu v 63 letech. Ženy, které vychovají čtyři a více dětí, půjdou do důchodu v 62 letech. Žena narozená v roce 1940, která vychovala dvě děti, šla přitom do důchodu v 54 letech. Muž narozený v roce 1940 šel do důchodu v 60 letech a deseti měsících.

• Doba pojištění ze zvyšuje z 25 let na 35 let

  Další nepříjemnou novinkou je zvyšování počtu let pojištění. Každý rok o jeden. V roce 2009 stačilo tedy splnit podmínku 25 let pojištění. Žadatelé o starobní důchod v letošním roce musí mít 26 let pojištění. V roce 2018 budou muset mít již 35 let pojištění.

• Doba studia se nezapočítává jako náhradní doba

  Od letošního roku se již doba studia (na střední, vyšší odborné či vysoké škole) nezapočítává jako náhradní doba do doby pojištění. Např. studentovi ve třetím ročníku na vysoké škole se tak do doby pojištění započítává jako náhradní doba pouze studium do konce prosince 2009. Např. středoškolákovi, který dovrší v únoru 18 let se již nezapočte studium vůbec. Jestliže tedy následně ukončí studium na vysoké škole ve 24 letech, nebude mít započteno 6 let studia jako v minulosti. Nezapočtení doby studia neznamená jenom problém se získáním doby pojištění, ale současně znamená nižší státní penzi (každý rok pojištění znamená 1,5 % z vyměřovacího základu). Nezapočítání šesti let studia tak automaticky snižuje státní důchod přibližně o deset procent.

  Nezapočítání doby studia do náhradní doby přinese dnešním studentům nemalé problémy. Budou muset již během studia začít myslet na svoji budoucnost. Řešením je buď dobrovolné důchodové pojištění nebo vlastní spoření (investování) na penzi. Zodpovědní studenti budou ještě více hledat při studiu vlastní zdroj příjmů. Více v článku Studentům stát přestává platit sociální pojištění.

Podmínky jsou těžší, důchod však bude nižší

Získat nárok na starobní důchod bude rok od roku těžší, následná penze bude nižší. Současný systém je neudržitelný. Již nyní dochází k poklesu důchodu k průměrné čisté mzdě. Vypočítejte si výši důchodu.

• V roce 1998 byl průměrný důchod 5 367 Kč a průměrná čistá mzda (po odvodu sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmu fyzických osob) 9 228 Kč. Průměrný důchod tedy činil 58,1 % průměrné čisté mzdy.
• V roce 2008 byl průměrný důchod 9 347 Kč a průměrná čistá mzda 17 912 Kč. Průměrný důchod tedy činil 52,2 % průměrné čisté mzdy.

V některých vyspělých zemích je přitom poměr mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou těsně nad 30 %. Bez vlastního spoření to prostě nepůjde…

Jaká další zpřísnění se dají očekávat?

• Přestože je nyní důchodový věk pro dnešní třicátníky 65 let, můžou nakonec jít do důchodu ještě později. Již nyní je vyšší důchodový věk v několika vyspělých zemích světa (např. v Německu, USA, Norsku, Dánsko nebo Islandu je 67 let), v Irsku 66 let a ve Velké Británii dochází ke zvyšování až na 68 let.
• Doba dlouhodobé evidence na úřadu práce až v délce tří let se pravděpodobně jako náhradní doba taky v budoucnosti nebude započítávat.
• Délka pojištění 35 let nemusí být konečná, neboť ve většině západoevropských zemích je potřeba splnit podmínku 40 let pojištění.

Čím je tedy člověk mladší, tím větší význam pro jeho finanční zabezpečení budou mít jeho vlastní finanční úspory. Stejně jako např. ve Velké Británii, USA či Kanadě budeme muset začít spořit či investovat na penzi již přibližně ve třiceti letech. Jedním z podpůrných legislativních změn by však mělo být snížení vysokého sociálního pojištění. Přečtěte si také článek Starobní důchody v roce 2010 - správný odchod do důchodu.