Na 1 starobního důchodce přispívalo v březnu 2,17 poplatníků

Čísla mohou být někdy zajímavá. K poslednímu březnu bylo v Česku evidováno celkem 2.225.908 starobních důchodců a 4.829.554 poplatníků pojistného na důchodové pojištění. Znamená to, že na jednoho starobního důchodce přispívalo 2,17 poplatníků.

Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) to bylo ke stejnému dni před 5 lety 2,50 poplatníků. Čísla – rozdíl 0,33 - nevypadají na první pohled až tak hrozivě. Proč se tedy mluví o neudržitelnosti důchodového systému?

2030 a 2050: Šedý a černý

Nová data z Bezděkovy komise ukazují, že i kdyby se české ekonomice dařilo, tedy v následujících letech rostla alespoň o 2-3 %, důchodový systém bude do roku 2030 každý rok 10 až 20 miliard v minusu. Prognózy na období po roce 2050 jsou ještě černější. Při ponechání současného důchodového systému tak jak leží a běží do něj bude muset vláda v polovině století každý rok naservírovat v dnešních cenách přes 120 miliard korun.

Když se vrátíme k číslům na začátku, hlavním z důvodů krize důchodového systému je fakt, že se zhoršuje poměr poplatníků daní a starobních důchodců. Jenom za posledních 5 let máme na tomto ukazateli minus 0,33. Za číslem stojí stárnutí populace. Čím dál méně lidí v produktivním věku bude platit na důchody čím dál většímu počtu seniorů. Každý rok se počet penzistů samovolně zvýší o 30 až 40 tisíc; jsou zde lidé s nárokem na penzi vyšší než u současných důchodců. Zatímco dnes tvoří lidé nad 65 let 15 procent českého obyvatelstva, v roce 2050 už budou tvořit skoro třetinu všech Čechů.

Tabulka: Počet poplatníků na jednoho starobního důchodce za posledních 5 let

Stav k 31.3. 2010. Zdroj: ČSSZ

Krátké kroky

Od letošního roku začalo platit několik změn, které zpřísnily získání starobního důchodu. Říká se jim první fáze důchodové reformy, i když nejde o reformu v pravém slova smyslu. Na problémy popsané výše však nestačí. V době jejich přípravy totiž nebylo počítáno s hloubkou ekonomické recese, která přinesla výrazný propad příjmů důchodového systému. Od 1. ledna 2010 bylo zavedeno:

• Prodloužení důchodového věku až na 65 let

V roce 2030 bude 65 let pro muže, bezdětné ženy a ženy, pokud vychovaly jedno dítě. Ženy, které vychovají dvě děti, půjdou do důchodu v 64 letech. Ženy, které vychovají tři děti, půjdou do důchodu v 63 letech. Ženy, které vychovají čtyři a více dětí, půjdou do důchodu v 62 letech. Žena narozená v roce 1940, která vychovala dvě děti, šla přitom do důchodu v 54 letech. Muž narozený v roce 1940 šel do důchodu v 60 letech a deseti měsících.

Tabulka: Potřebný věk a potřebná doba pojištění

zdroj: ČSSZ

• Zvýšení doby pojištění z 25 let na 35 let

V roce 2009 stačilo splnit podmínku 25 let pojištění. Žadatelé o starobní důchod v letošním roce musí mít 26 let pojištění. V roce 2018 budou muset mít již 35 let pojištění.

Tabulka: Potřebná doba pojištění

zdroj: ČSSZ

• Nezapočítávání doby studia jako náhradní doby

Od letošního roku se již doba studia (na střední, vyšší odborné či vysoké škole) nezapočítává jako náhradní doba do doby pojištění. Např. studentovi ve třetím ročníku na vysoké škole se tak do doby pojištění započítává jako náhradní doba pouze studium do konce prosince 2009. Např. středoškolákovi, který dovrší v únoru 18 let se již nezapočte studium vůbec. Jestliže tedy následně ukončí studium na vysoké škole ve 24 letech, nebude mít započteno 6 let studia jako v minulosti. Nezapočtení doby studia neznamená jenom problém se získáním doby pojištění, ale současně znamená nižší státní penzi (každý rok pojištění znamená 1,5 % z vyměřovacího základu). Nezapočítání šesti let studia tak automaticky snižuje státní důchod přibližně o deset procent.