Česko = znalostní ekonomika

Česko patří mezi země s důrazem na znalostní ekonomiku. V současné globální ekonomice je klíčem k úspěchu technologický náskok před konkurencí. Cílem domácích vlád i společností by měly být dostatečné investice do vývoje a výzkumu. Pouze touto cestou vede cesta k dlouhodobé prosperitě. Rozhodujícím aktivem při konkurenčním boji se stává inovace, kvalita a rychlost reakcí na společenské změny.

Lisabonská strategie

V roce 200 proběhl v portugalském Lisabonu summit Evropské rady, kde si členské země EU vytýčily cíl přeměnit členské země jako celek v nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomiku na světě. Pro vytvoření „znalostní ekonomiky“ v EU je zapotřebí, aby jednotlivé země podporovaly výzkum a vývoj, zlepšovaly celkové podnikatelské prostředí a současně zachovávali udržitelný růst s ohledem na sociální soudržnost. Jednotlivé země jsou pravidelně hodnoceny v těchto sledovaných ukazatelích:

• vytváření informační společnosti pro všechny občany
• rozvoj a podpora inovací, výzkumu a vývoje
• liberalizace (odstraňování překážek v podnikání)
• IT technologie
• finanční služby
• zlepšování podnikatelského prostředí
• zvyšování sociálního začleňování a zaměstnanosti
• posilování trvale udržitelného rozvoje

Každá kategorie je ohodnocena známkou od jedničky do sedmičky. Čím známka znamená vyšší hodnocení. Výsledný index je průměrnou hodnotou dílčích hodnocení uvedených osmi kritérií.

Proč právě země Skandinávie?

Tradičně patří medailové pozice skandinávským zemím. První místo nepatřilo nikdy nikomu jinému než Švédsku či Finsku. Z osmi kategorií je Švédsko ve čtyřech na prvním místě a nejhorší hodnocení je čtvrté místo v podnikatelském prostředí. Severské země jsou velmi silné především v oblasti inovací či rychlém přijímání nových technologií domácími společnostmi, výdaje na výzkum a vývoj jsou rovněž nejvyšší z členských zemí EU. Velmi dobře funguje v oblasti výzkumu propojení soukromého sektoru s univerzitami. Počet patentů je ve Skandinávii jednoznačně nejvyšší. Současně jsou severské země sociálně nejvyspělejší, dlouhodobě vykazují jednu z nejnižších nezaměstnaností (především Dánsko). Při porovnání s USA však Evropská unie jako celek má horší hodnocení. Především v inovacích, výzkumu a vývoji se jedná o citelný rozdíl.

Výdaje na inovace

Švédsko spolu s Lucemburskem vynakládají na inovace jako jediné evropská země více prostředků než USA. Absolutně nejvíce prostředků (v % k HDP i na jednoho obyvatele) vynakládá na výzkum a vývoj Izrael, který se během posledních desetiletí stal jedničkou v high-tech. Druhé místo patří Švédsku, třetí Lucembursku a čtvrté USA. Např. výdaje na inovace ve Velké Británii či Francii jsou pod průměrem členských zemí OECD.

Jak si vede Česko?

Dle poslední zprávy zveřejněné Ekonomickým světovým fórem „The Lisabon Review 2010“ jsou nejúspěšnější severské země (Švédsko, Finsko a Dánsko). Zpráva se pravidelně zveřejňuje každé dva roky. Česku patří v aktuální zprávě 15. místo, což je o jedno místo lepší hodnocení než v roce 2008. Česká ekonomika je tak má lepší hodnocení než např. Portugalsko, Španělsko či Řecko. Nejlepší hodnocení má Česko v sociální soudržnosti (10. místo), nejhorší hodnocení má Česko v podnikatelském prostředí (19. místo).

Tabulka: Hodnocení „znalostních“ ekonomik zemí EU (rok 2010)

Pramen: „The Lisbon Review 2010“  published by the World Economic Forum