Jak se liší hrubá a čistá mzda ve světě?

Čím nižší daně, tím menší rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou. Jak se liší hrubá a čistá mzda ve světě?

Čistá mzda je nižší než hrubá mzda ve všech vyspělých zemích světa. Zaměstnanci totiž ze své hrubé mzdy odvádějí povinné odvody (daň z příjmu, sociální či zdravotní pojištění). V každé členské zemi OECD je nastavení povinných odvodů jiné, rozdíly činí dokonce několik desítek procent.

Ukázka výpočtu

Výpočet čisté mzdy v jednotlivých zemích u jednotlivých mezd si ukážeme na příkladu Česka. Ve všech zemích je v tabulce míra zdanění vypočítána u svobodného a bezdětného občana. Za rok 2009 činila v Česku průměrná hrubá měsíční mzda 23 542 Kč.

• podprůměrná mzda ve výši 75 % průměrné mzdy činí 15 773 Kč
• průměrná mzda na úrovni 100 % průměrné mzdy činí 23 542 Kč
• nadprůměrná mzda na úrovni 133 % průměrné mzdy činí 31 311 Kč
• nadprůměrná mzda na úrovni 167 % průměrné mzdy činí 39 315 Kč

Tabulka: Výše zdanění v Česku u jednotlivých typů mezd

Hrubá mzda	15 773 Kč	23 542 Kč	31 311 Kč	39 315 Kč
Zdravotní pojištění (4,5 % z hrubé mzdy)	710 Kč	1 059 Kč	1 409 Kč	1 769 Kč
Sociální pojištění (4,5 % z hrubé mzdy)	1 025 Kč	1 530 Kč	2 035 Kč	2 555 Kč
Záloha na daň z příjmu (hrubá mzda x 1,34 x 15 %) - 2070 Kč	1 110 Kč	2 670 Kč	4 230 Kč	5 835 Kč
Čistá mzda (hrubá mzda – daň – pojištění)	12 928 Kč	18 282 Kč	23 637 Kč	29 155 Kč
Zdanění ze mzdy (v % z hrubé mzdy)	18,0 %	22,3 %	24,5 %	25,8 %

vlastní výpočty autora

V přiložené tabulce jsou uvedeny údaje uvedené v databázi OECD. Údaje uváděné OECD se liší o jednu desetinku od skutečnosti. V tabulce jsou však uvedeny údaje OECD, aby byly porovnávané hodnoty pro všechny země stejné.  

USA – progresivní zdanění, přesto nízké odvody

Ve většině členských zemí OECD je zavedeno u daně z příjmu fyzických osob (někdy i u pojistného) více daňových sazeb (tzv. progresivní zdanění). Příjmy od stanovených hraničních pásem tedy podléhají vyšší daňové sazbě. I když je ve většině zemí zavedeno progresivní zdanění, existují značné rozdíly v nastavení jednotlivých daňových pásem. Např. v USA dosahuje nejvyšší sazba daně z příjmu fyzických osob 35 %, je ale zavedena až pro příjmy ve výši cca. 10násobku průměrné mzdy. Současně jsou v USA nízké odvody na pojistném.

Hrubá mzda zaměstnance v USA a Česku se tak od čisté mzdy liší přibližně stejně, přestože je v Česku zavedena rovná sazba daně z příjmu fyzických osob. V Japonsku jsou dokonce odvody zaměstnanců ještě nižší než v Česku a horní sazba daně činí dokonce 40 %. Posuzovat celkovou míru zdanění pouze podle daňových sazeb, tak může být často ošidné. Např. na Slovensku je vyšší rovná sazba daně než v Česku o 4 %, přesto odvedou občané na dani z příjmu méně. V Česku se totiž daň z příjmu počítá ze superhrubé mzdy (tj. hrubé mzdy zvýšené o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem), na Slovensku pouze z hrubé mzdy.

Belgie – čistá mzda činí pouze 60 % hrubé mzdy

Nejvíce se z členských zemí liší čistá mzda od hrubé mzdy v Belgii a Německu (u průměrné mzdy o 40 %). Velmi vysoké odvody ze mzdy mají ještě zaměstnanci v Dánsku a Maďarsku. Naopak nejméně se čistá mzda od hrubé mzdy liší v Mexiku, Jižní Koreji, Novém Zélandu a Španělsku (u průměrné mzdy do 20 %). Povinné odvody ze mzdy zaměstnance jsou v Česku ze zemí OECD podprůměrné, vysoké je však sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem, které je jedno z nejvyšších a zdražuje zaměstnavatelům cenu práce.

 V devíti členských zemích OECD odvedou občané pobírající průměrnou mzdu na povinných odvodech (v % z hrubé mzdy) méně než občané pobírající průměrnou mzdu v Česku. Jedná se o Mexiko, Jižní Koreu, Nový Zéland, Španělsko, Japonsko, Irsko, Slovensko, Švýcarsko a Austrálii. U nadprůměrných mezd se však v plné výši projevuje efekt rovné daně a daňová povinnost občanů je tak v Česku již nižší než např. v Austrálii, Irsku či Švýcarsku. U nadstandardních příjmů je tak zdanění v zemích s rovnou sazbou daně nižší než v zemích s progresivním zdaněním.

Kde je zavedena rovná sazba daně z příjmu?

Z členských zemí OECD je rovná sazba daně z příjmu fyzických osob zavedena ve třech zemích, v Česku (15 %), Slovensku (19 %) a Islandu (24,10 %). Právě Island byl první západoevropskou zemí, kde byla rovná sazba daně zavedena (od roku 2007). Se započtením 12,97% daně z příjmu plynoucí do místních rozpočtů, činí souhrnná sazba daně z příjmu fyzických osob 37,07 %. Současně je však zavedena vysoká nezdanitelná položka na poplatníka a nízké pojistné, proto je celkové zdanění na Islandu mírně podprůměrné.

Tabulka: Zdanění práce u svobodného, bezdětného občana
 (u průměrné mzdy, v %)

Země	Míra zdanění z hrubé mzdy  (u jednotlivých mezd, v % z průměrné mzdy)
	67%	100%	133%	167%
Belgie	34,4	41,5	45,7	48,5
Německo	35,5	41,3	44,0	45,5
Dánsko	37,7	39,4	45,1	48,6
Maďarsko	28,9	38,2	44,7	28,9
Rakousko	26,8	32,7	36,6	37,2
Nizozemí	27,0	31,8	34,8	37,8
Itálie	24,7	29,3	32,8	36,0
Norsko	25,6	29,3	33,2	35,7
Finsko	22,5	29,2	33,6	36,3
Francie	25,7	27,7	30,8	33,1
Turecko	24,5	27,2	28,6	30,5
Lucembursko	19,1	26,4	31,5	34,6
Švédsko	22,7	25,3	30,9	35,5
Velká Británie	22,4	25,3	27,0	29,8
Řecko	19,1	25,1	28,1	31,1
Polsko	23,0	24,3	24,9	25,2
Island	17,9	23,9	26,8	28,6
Kanada	17,9	22,8	25,3	26,8
USA	18,9	22,4	26,0	28,7
Portugalsko	16,2	22,3	25,6	29,5
Česko	17,7	22,2	24,4	25,8
Austrálie	15,6	22,0	24,9	28,3
Švýcarsko	18,2	21,5	24,3	26,4
Slovensko	17,0	21,3	23,4	24,5
Irsko	14,2	20,9	28,2	32,5
Japonsko	18,5	20,1	21,8	24,0
Španělsko	14,6	19,7	22,9	25,0
Nový Zéland	15,6	18,4	22,1	24,9
Jižní Korea	8,9	11,8	14,1	15,2
Mexiko	0,4	5,3	10,9	12,8

 Pramen:
• OECD: Tax Database, Part I. Taxation of Wage Income (2009), Table I. 5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income