Neplacení pojistného není legrace

06.09.2010 | , Firemnifinance.cz
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


Mnohé firmy při problémech s cash-flow přestávají jako první platit povinné odvody na pojištění. Tímto krokem netrpí pověst firmy u dodavatelů a není ohrožena výroba. Neuhrazení pojistného však příští platby prodražuje o předepsané penále a hrozí i trestní stíhání.

Úspěšné firmy se snaží předcházet nedostatku hotovosti důsledným plánováním cash-flow. Plánování peněžního toku se provádí na denní bázi a každodenně se aktualizuje dle současné situace (např. jak platí zákazníci). Problémy s cash-flow mají často i společnosti hospodařící se ziskem. Důvodem je neplacení faktur odběrateli. Důsledná kontrola pohledávek a rychlé vymáhání neuhrazených faktur po splatnosti je důležitou činností, jak si udržovat zdravé cash-flow. Přechodné problémy se špatným cash-flow nutí firmu stanovit si priority pro úhradu přijatých faktur a splatných závazků.


Kdy se jedná o trestný čin?

Neodvedení zdravotního a sociálního pojištění může být trestným činem. Situace, kdy firma neskrývá svoji povinnost řádně a včas odvést platbu na sociálním a zdravotním pojištění, a přesto tak neučiní je upravena v § 241 trestního zákoníku. Trestnímu stíhání nemohou být v Česku vystaveny právnické osoby, ale vždy fyzické osoby. Odpovědnou postihovanou osobou v praxi bývá statutární orgán nebo pracovník, který dal pokyn k neodvedení pojistného veřejné instituci. O tresný čin se však jedná tehdy, jestliže není odvedena třetina sociálního či zdravotního pojištění sražena zaměstnanci z jeho hrubé mzdy. Když zaměstnavatel neodvede dvě třetiny sociálního pojištění (tj. sociální pojištění placené zaměstnavatelem za svého zaměstnance ve výši 25 % z jeho hrubé mzdy) a dvě třetiny zdravotního pojištění (tj. zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za svého zaměstnance ve výši 9 % z jeho hrubé mzdy), tak se o trestný čin nejedná.


Penále činí 18,25 % za rok

Při neuhrazení zdravotního a sociálního pojištění včas předepíše zaměstnavateli příslušná zdravotní pojišťovna a OSSZ penále, které se poprvé platí od bezprostředně následujího dne po dni splatnosti pojistného. Poslední den pro počítání penále je den úhrady pojistného. Sazba penále je shodná pro sociální i zdravotní pojištění a činí 0,05 % denně. Roční penále je tak poměrně vysoké - 18,25 % (0,05 % ? 365 dní) z dlužného pojistného. Stejně jako pojistné, tak i penále, vymáhájí zdravotní pojišťovny i OSSZ formou exekuce. Náklady na exekuci potom dluh na pojistném ještě výrazně prodražují. Neuhrazení pojistného tedy není žádná legrace.


Jak řešit problémy s cash-flow?

Jestliže problémy s cash-flow jsou krátkodobého rázu (např. v příštích měsících očekáváme vysoké úhrady od odběratelů), tak je vhodné se spojit s příslušnými institucemi a vysvětlit jim důvod nezaplacení. Současně lze např. sjednat splátkový kalendář na úhradu dlužného pojistného. Při uzavření splátkového kalendáře má firma jistotu, že nezačne zdravotní pojišťovna nebo OSSZ dlužnou částku vymáhat soudní cestou. Navíc při uzavření splátkového kalendáře se snižuje sazba penále u sociálního pojištění. Během úhrady dlužného sociálního pojištění ve splátkách činí sazba penále 0,025 % denně a zvýhodněná penalizace začíná běžet úhradou první splátky.

Současně se žádostí o splátkový kalendář si může společnost požádat o prominutí penále. Žádostí se však mohou společnosti zabývat, až když je uhraženo dlužné pojistné. Úhrada veškerého dlužného pojistného je základním předpokladem, aby se uvedené instituce mohly danou žádostí vůbec zabývat. Jednoznačně však platí, že spolupráce a včasná kominikace s uvedenými institucemi zvyšuje naději na snížení či prominutí penále. Když je problém s cash-flow dlouhodobého rázu, je vhodné mít připraven „krizový“ scénář k zajištění prostředků pro úhradu závazků (např. možnost prodeje firemního majetku).


Dlužníci na pojistném jsou na internetu

Být dlužníkem na pojistném může firmě způsobit i problémy se získáváním nových zakázek. Např. VZP zveřejňuje na svých internetových stránkách VZP dlužníky, jejichž vykonatelné pohledávky na veřejném zdravotním pojištění činí více než 300 tisíc Kč. Tento seznam je pravidelně aktualizován a je zdarma ke zhlédnutí. V současné době mnohé společnosti své obchodní partnery více kontrolují a prověřují než v minulosti. Jestliže je firma uvedena v seznamu dlužníků na veřejném zdravotním pojištění, tak to může zabránit uzavření nového kontraktu nebo zhoršit obchodní podmínky při uzavírání obchodu.

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola