ČR zaostává v podílu vysokoškoláků

OECD každoročně vydává publikaci Education at a Glance. Na základě tohoto dokumentu vydává Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV) pravidelně od roku 2003 publikaci České školství v mezinárodním srovnání, kde jsou obsaženy nejvíce diskutované indikátory z oblasti vzdělávání, které ÚIV doplňuje i o příslušné údaje za českou republiku a jejich interpretaci (nejedná se tak pouze o překlad Education at a Glance).

Data byla zveřejněna 7. 9. 2010 v 11:00 na tiskové konferenci ministerstva školství. Je třeba zmínit, že se díky časové náročnosti na kompletaci a zpracování dat vztahují ke školnímu/akademickému roku 2007/08.

V podílu vysokoškoláků dlouhodobě zaostáváme

Česko má dlouhodobě nižší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva než vyspělé země. Podle informací, které zveřejnil ČSÚ letos v květnu je podíl českých vysokoškoláků ve věkové skupině 30 až 39 let po Rumunsku druhý nejnižší v EU – činí 18 %. V EU má z lidí mezi 30 až 34 rokem vysokoškolský diplom přes 32 %.

Dle zmíněné publikace České školství v mezinárodním srovnání činil podíl obyvatel s terciárním vzděláním v ČR v roce 2008 ve věkové skupině 25 – 34 let 18 % (ve věkové skupině 25 – 64 let dokonce jen 14 %).

Graf: Podíly obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání (2008; v %)

Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání

V ČR je podíl vysokoškolských absolventů poloviční

Jak je vidět z grafu výše, zatímco v ČR činí podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva 18 % (resp. 14 %), v zemích EU19 je to 34 % (resp. 27 %) a v zemích OECD je to obdobné – 35 % (resp. 28 %). Je tak vidno, že ten rozdíl je takřka dvojnásobný v neprospěch Česka.

Příznivější je míra úspěšného dokončení studia

Jak v zemích OECD, tak i v rámci EU19 dokončí terciární vzdělání 70 % těch, kteří do něj nastoupí, což je stejný podíl jako v České republice. Naproti tomu v zemích OECD předčasně odejde z terciárního vzdělávání 31 % těch, kteří do něj nastoupili. Ne vždy se přitom musí jednat o neúspěch při studiu. Často jde o výběr nevhodného studijního programu nebo o získání lukrativního zaměstnání.

Jaký je vztah mezi výší školného a mírou dokončování studia?

Podle publikace České školství v mezinárodním srovnání nebyl prokázán žádný vztah mezi výší školného a mírou dokončování studia. V Austrálii, Japonsku,, Koreji, Nizozemsku, na Novém Zélandu, ve Spojeném království a Spojených státech, kde výše školného převyšuje 1 500 USD, je míra dokončování studijních programů výrazně nižší, než je průměr zemí OECD. Naopak v Dánsku studenti neplatí školné a míra dokončování je 82 %, tedy výrazně nad průměrem OECD.

Vzdělání jako investice

Statistiky také ukazují to, co se asi dá předpokládat. Totiž, že se rostoucím dosaženým vzděláním rostou i příjmy. Muži s vysokoškolským vzděláním vydělávají v zemích OECD o 58 % více než muži s vyšším sekundárním vzděláním. V ČR je tento rozdíl 93%. U žen je tento rozdíl méně výrazný. V rámci OECD vydělávají ženy vysokoškolačky o 54 % více, kdežto české vysokoškolačky jsou na tom o 64 % lépe.